Jemný a přátelský
K rodině bývá velmi oddaný, citlivý a trpělivý. Dobře vedený jedinec zpravidla vychází s dětmi i dalšími psy.
Vytrvalý pohyb v terénu
Ušlechtilá a silná stavba
Jemný a pozorný výraz
Přirozený lovec a společníkItalský ohař
Ušlechtilý, vytrvalý a citlivý lovecký pes pro aktivní rodinuItalský ohař, známý také jako Bracco Italiano, patří mezi nejstarší evropská plemena ohařů. V terénu je vytrvalým a spolehlivým lovcem s výborným čichem, doma se však mění v klidného, jemného a oddaného společníka. Typický je pro něj prostorný rychlý klus, výrazná hlava s dlouhýma ušima a přátelská povaha. Potřebuje dostatek pohybu, důslednou, ale citlivou výchovu a pravidelnou péči o uši.
Původ Itálie Starobylý kontinentální ohař využívaný při lovu pernaté zvěře a práci před výstřelem i po něm.
Velikost 55–67 cm Hmotnost se podle velikosti pohybuje přibližně mezi 25 a 40 kg; psi bývají zpravidla větší než feny.
Délka života Přibližně 10–14 let Dobrou kondici podporuje štíhlá hmotnost, přiměřený pohyb, kvalitní výživa a pravidelná prevence.
Náročnost pohybu Vysoká Potřebuje dlouhé procházky, volný pohyb v bezpečném prostředí a pravidelnou práci nosem.
Vytrvalý pracant
Vyniká výborným čichem, ochotou pracovat a typickým prostorným klusem, který dokáže udržet i při delším hledání v terénu.
Citlivý při výcviku
Nejlépe reaguje na klidné, trpělivé a důsledné vedení. Hrubý nátlak může narušit jeho důvěru a chuť spolupracovat.
Silný lovecký pud
Pachová stopa ho může zcela pohltit, proto je nezbytný kvalitní nácvik přivolání a bezpečné vedení v přírodě.
Silný, harmonický a ušlechtilý ohař s nezaměnitelnou hlavou
Italský ohař je velký a mohutný pes, který však nesmí působit těžkopádně. Má dobře vyvinuté svalstvo, hluboký hrudník, pevný hřbet a silné končetiny. Tělo je přibližně stejně dlouhé jako výška v kohoutku nebo jen o něco delší. Při pohybu je pro plemeno charakteristický prostorný a rychlý klus s výrazným odrazem zadních končetin.
Dlouhé uši, měkký výraz a krátká lesklá srst
Hlava je dlouhá, výrazně modelovaná a ušlechtilá, s lehce klenutým nebo rovným hřbetem nosu. Velké oči mají měkký, poddajný výraz a jejich barva odpovídá zbarvení srsti. Dlouhé, jemné uši jsou nasazené dozadu a nízko, těsně přiléhají k lícím a bez natažení dosahují téměř ke špičce nosu.
Srst je krátká, hustá a lesklá, na hlavě, uších a předních stranách končetin jemnější. Povolené jsou bílé, bílooranžové a bílohnědé varianty s plotnami nebo stříkáním. Typické je oranžové či kaštanové běloušové zbarvení; u hnědého bělouše je ceněný teplý odstín s jemným kovovým leskem.
Bílooranžová varianta Oranžový bělouš Dlouhé uši a jemný výraz Krátká a hustá srstPovaha italského ohaře
Italský ohař je vyrovnaný, přátelský a velmi společenský pes. Ke své rodině si vytváří pevný vztah a obvykle chce být součástí každodenního dění. Při správné socializaci bývá trpělivý k dětem, dobře vychází s dalšími psy a vůči lidem nebývá zbytečně ostrý.
Citlivý společník s pracovním srdcem
Jeho klidné domácí chování nesmí svádět k podcenění loveckých vloh. V terénu je samostatný, houževnatý a velmi soustředěný na pachy. Soužití s kočkami a drobnými zvířaty je možné pouze při včasném navykání a důsledném zabezpečení, protože lovecký pud zůstává silný.
Výcvik vyžaduje trpělivost, pravidelnost a pozitivní motivaci. Italský ohař chápe nové úkoly dobře, ale psychicky dospívá pomaleji a při tvrdém zacházení může ztrácet jistotu. Velkou pozornost věnujte přivolání, chůzi na vodítku, klidnému odpočinku a zvládání vzrušení při práci nosem.
Péče o italského ohaře
- Krátkou srst jednou týdně pročesejte gumovým kartáčem nebo rukavicí a odstraňte uvolněné chlupy i nečistoty.
- Dlouhé svěšené uši pravidelně kontrolujte, udržujte je suché a čisté a sledujte zápach, zarudnutí či zvýšenou tvorbu mazu.
- Po jídle a pití otřete uši a pysky, protože se mohou snadno namáčet nebo zachytávat zbytky potravy.
- Kontrolujte oči a kožní záhyby na hlavě, zejména pokud se objevuje slzení, podráždění nebo dlouhodobá vlhkost.
- Pravidelně pečujte o chrup a podle potřeby zkracujte drápy, zvláště pokud se pes pohybuje převážně po měkkém povrchu.
- Po pobytu v terénu prohlédněte tlapky, meziprstí, oči a celé tělo kvůli osinám, trnům, klíšťatům nebo drobným poraněním.
- Jde o společenského psa, který potřebuje každodenní kontakt s rodinou a není vhodný pro dlouhodobý osamělý pobyt venku.
Pohyb a aktivity
- Každý den potřebuje delší procházky, možnost volného pohybu v bezpečném prostředí a pravidelné zaměstnání nosem.
- Nejlépe se uplatní při lovecké práci, stopování, noseworku, mantrailingu, aportování nebo dlouhých výletech přírodou.
- Pro plemeno je typický prostorný a rychlý klus; nejde o psa zaměřeného pouze na krátké sprinty.
- Při volném pohybu věnujte mimořádnou pozornost přivolání, protože zajímavá pachová stopa může snadno převážit nad povelem.
- Mladého psa nepřetěžujte dlouhým během, skoky nebo jednostrannou zátěží, dokud není dokončený vývoj pohybového aparátu.
- Nedostatek aktivity se může projevit neklidem, ničením věcí, hlasitostí nebo nadměrným vyhledáváním podnětů.
- Po náročné aktivitě mu dopřejte vodu, klidný odpočinek a před i po krmení se vyhněte intenzivnímu pohybu.
Zdraví a prevence
- Italský ohař bývá odolný pracovní pes, žádné plemeno však není zcela prosté dědičných nebo získaných zdravotních potíží.
- V chovu se vyplatí sledovat stav kyčelních a loketních kloubů a vybírat štěně po zdravotně vyšetřených rodičích.
- Dlouhé uši mohou zadržovat vlhkost a nečistoty, proto je důležitá prevence a včasné řešení opakovaných zánětů zvukovodu.
- U hlubokého hrudníku existuje riziko nadmutí a torze žaludku; krmnou dávku rozdělte a po jídle dodržujte klidový režim.
- Sledujte stav očí a očních víček, zejména dlouhodobé slzení, začervenání, výtok, přivírání oka nebo změny vidění.
- Udržujte psa ve štíhlé kondici, protože nadváha zvyšuje zatížení kloubů a omezuje jeho vytrvalost.
- Pravidelná prevence zahrnuje očkování, ochranu před parazity, péči o chrup a veterinární kontroly přizpůsobené věku psa.
Historie plemene
Italský ohař je starobylé plemeno vyšlechtěné pro lov pernaté zvěře. Jeho přesný původ není možné s jistotou doložit, ale vyobrazení psů podobného typu se objevují už na italských freskách ze 14. století. Po staletí byl ceněným loveckým psem šlechty a rozvíjel se společně se změnami loveckých metod.
Na konci 19. století se plemeno dostalo do útlumu, ale díky práci italských chovatelů bylo zachováno a typově sjednoceno. FCI vede italského ohaře pod číslem standardu 202 a definitivně jej uznala v roce 1956. Dodnes je ceněný pro výborný čich, schopnost vystavovat a přinášet zvěř i charakteristický rychlý klus.
Italský ohař potřebuje aktivní rodinu, citlivé vedení a pravidelnou práci nosem
Při dostatku pohybu a zaměstnání je doma klidným, laskavým a oddaným společníkem. Budoucí majitel však musí počítat s jeho silným loveckým pudem, pomalejším dospíváním, potřebou důsledného přivolání a pravidelnou péčí o dlouhé uši.