PULI

Puli je velmi zdravý pes, ale přesto se u něj může objevit progresivní atrofie sítnice nebo dysplazie kyčelního kloubu.

Vždy je nejlepší volbou pořídit si psa z ověřené chovné stanice, kde se štěňata pravidelně testují a vyřazují se jedinci, kteří mají například výraznou odchylku v charakteru či zdravotním stavu.

Pulimu bude nejlépe v blízkosti své lidské rodiny. Upřednostní zahradu s přístupem do domu.

Péče o jeho srst je náročnější, a to především proces koupání, kdy každý dred musí být pořádně nasáklý vodou a následně pečlivě usušený. Někteří majitelé si chtějí ušetřit čas a pulimu srst naopak zkracují. Pes tak ale ztrácí svou jedinečnost a unikátnost mezi ostatními plemeny.

Běžná péče o puliho zahrnuje stříhání drápů, dentální hygienu a veterinární prohlídky.

Tento pes byl dříve využíván především k pasení, nyní je spíše společníkem k domu a na procházky. Jeho potřeba pohybu v něm však nadále zůstává, a tak bude nejlepší, když si s pejskem najdete aktivitu, která bude bavit vás oba.

Díky jeho vysoké inteligenci a snaživosti se puli dokáže naučit nejen základní poslušnost, ale i mnohem náročnější povely.

Puli je starobylé plemeno původem z Asie, kde víceméně sloužil jako pastevecký pes. Postupně dostal do Maďarska, kde byl využívaný především k nahánění ovcí, jelikož černí jedinci byli mezi ovcemi snadno rozpoznatelní.  

V 16. století zažilo Maďarsko krušné období a chov puliho klesl na bod mrazu. Chovatel ZOO se naštěstí spojil s veterinářem Dr. Raitsitsem a podařilo se jim vytvořit experimentální podmínky pro chov. Vznikla tak první chovná stanice puliho s názvem Allatkert.

První standard byl schválen roku 1924 a puli je do teď velmi málo rozšířené plemeno, kterému druhá světová válka rozhodně nebyla k nápomoci.