NEAPOLSKÝ MASTIN

VZHLED

Neapolského mastina na ulici snadno rozeznáte díky jeho mohutné stavbě těla s volnou kůží a robustní tlamou.

Na velké hlavě jsou malé uši, které bývají neseny svěšené, dříve se ale kupírovali. Oči jsou tmavé a zasazené široko od sebe. Charakteristickým bodem jsou dlouhé a svěšené pysky s černým čenichem a silnými čelistmi.

Na mohutném a svalnatém krku vytváří kůže dvojitý lalok a dále na něj navazuje široký a rovný hřbet zakončený ocasem, který se postupně zužuje. Silné končetiny mají kulaté a velké tlapy.

Mastina můžeme nejčastěji vidět v černé, plavé, červené nebo hnědé barvě.

POVAHA

I přesto, že se jedná o kus psa, který ví, jak velkou sílu má, v nitru duše je zkrátka rodinným mazlíčkem, který je kolikrát závislý na svém pánovi.

Neapolský mastin miluje celou lidskou rodinu, ale zpravidla je psem pouze jednoho pána, kterého si sám vybere a nadále poslouchá. Je to společenský pes, který by neměl být od lidí na dlouhou dobu odtrhnut, jinak se u něj může rozvinout separační úzkost.

Mnoho lidí potěší a zároveň překvapí, že se jedná o psy, kteří příliš neštěkají a většinou jen tiše pozorují.

V nejnutnějších případech je mastin ochotný svou rodinu bránit.

Mastinové mají celkově ne příliš dobrou termoregulaci a v létě byste měli dávat pozor na přehřátí.

Jelikož se jedná o velké plemeno, často bojuje s problémy pohybového aparátu nebo dokonce s torzí žaludku. Díky jeho povislé kůži se mohou objevit různé dermatitidy nebo demodikóza.

Za zmínku stojí také alergie či oční choroby, na které je nutné si dávat pozor.

Neapolský mastin se obecně dožívá nižšího věku než například jeho malí psí kolegové.

Mastinové bohužel nejsou nízko údržboví psi, a proto byste si měli připravit i větší rozpočet, pokud si plemeno chcete pořídit.

Neapolský mastin není vhodným psem pro celoroční pobyt na zahradě, a to díky jeho krátké srsti, která by ho dostatečně neochránila. V létě je naopak náchylný k přehřátí.

Jeho kožní záhyby se musí pravidelně čisti a ošetřovat, aby se zde nehromadily bakterie a nevznikl tak zánět.

Strava by se měla skládat z kvalitních granulí bohatých na bílkoviny a pozor byste si měli dát na překrmování a zbytečné ,,pamlskování“ navíc.

Mezi další péči patří zkracování mohutných drápů, veterinární péče, vyčesávání srsti a dentální hygiena.

I přesto, že jde o velkého a mohutného psa, nevyžaduje příliš pohybu. Mastinovi stačí dlouhé procházky a možnost se projít například po zahradě. V létě by mohl velmi snadno zkolabovat, proto byste měli vycházet pouze v přijatelné teplotě, a to ráno nebo později večer.

V době růstu je potřeba klouby šetřit a pejska zbytečně nepřetěžovat.

Výcvik je vhodný spíše pro zkušenějšího majitele, proto by začátečník měl zvážit pořízení tohoto psa.

Neapolský mastin patří dodnes mezi málopočetnou rasu, která byla vyšlechtěna pro boj ve válce v jižní Itálii. Mastinova volná kůže mu umožnila ochranu před zraněním a zvýšila tak práh jeho bolestivosti.

Plemenný standard byl sepsán roku 1949 podle jednoho ze psů novináře Pierra Scanziani, který sám choval několik mastinů.

Bohužel nikdy nedošlo k rozšíření tohoto výjimečného psa, a to kvůli finanční náročnosti a jeho zvýšené péči.

Předchozí článek Další článek

Země původu	Itálie
Hmotnost
Pes	60 - 70 kg
Fena	50 - 60 kg
Výška †
Pes	65 - 75 cm
Fena	60 - 68 cm
Barva	Černá, Žíhané zbarvení, Tawny, Mahogany, Modrá
Průměrný věk	8 - 10 let
Skupina FCI	FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena
Sekce FCI	Sekce 2 - Molosská plemena (bez zkoušky z výkonu)
FCI	Standard

NEAPOLSKÝ MASTIN