BRAZILSKÁ FILA

Vzhledem k velikosti tohoto plemene se brazilská fila může často setkat s potížemi pohybového aparátu. S tím souvisí například dysplazie kyčelního a loketního kloubu, artritida a další záněty.

Po jídle by měl mít každý pejsek klidový režimem alespoň po dobu 2 hodin, aby nedošlo k přetočení žaludku, což je život ohrožující stav.

Fila potřebuje především prostor kolem sebe, a to z ní činí venkovního psa nebo společníka do velkého domu. Je to pes jednoho pána, tudíž by s ním měla být denně v kontaktu. I celoroční pobyt je pro brazilskou filu vhodný, ale za předpokladu zateplené boudy či kotce.

Jelikož se jedná o krátkosrsté plemeno, péče o něj nebude příliš náročná, stačí pouze párkrát za týden pročesat.

Již odmalička je vhodné podávat kloubní výživu pro správný růst kostí. Také je důležité věnovat se zubní a ušní hygieně a kontrolovat, zdali váš čtyřnohý kamarád nemá přerostlé drápky.

Brazilské file postačí dlouhé procházky po přírodě. Jelikož se to velký a mohutný pes, náplní většiny dne bude především hlídání pozemku a oblíbený odpočinek. File naopak prospěje, pokud ji zbytečně nebudete zatěžovat klouby přílišnou aktivitou, ale zároveň musí mít nějaký pohyb, jinak začne velmi rychle kynout.

Brazilská fila je rozhodně vhodná pro zkušené majitele, kteří ví, co dělají a jak se psem zacházet. Při výcviku umí být tvrdohlavá a dominantní. Neustále opakující se cviky a přílišný dril ji brzy omrzí.

Předkové brazilské fily jsou mastifové, kteří byli později kříženi s buldoky a bloodhoundy. Vznikla tak vytrvalá fila s výborným čichem a loveckými schopnostmi. Byla schopna také výborně stopovat a zadržet kořist, aniž by jí ublížila, a vyčkávat, než přijde lovec.

Mezi další využití patřilo především hlídání stáda a vesnice s dalším obydlím.

Brazilská fila byla oficiálně uznaná roku 1983 v Brazílii.