BOBTAIL

U bobtailů se mohou vyvinout některé nemoci spojené s očima nebo pohybovým aparátem. V pozdějším věku se mohou střetnout s rakovinou nebo hluchotou.

Obecně je bobtail zdravý a odolný pes jako většina ovčáků.

Bobtail je rozhodně pes, který bude spokojený především na zahradě s přístupem do domu. Pozor ale na přílišné vedro. Pes by měl mít vždy přístup na stinné a chladné místo a neustálý přístup vody.

Jelikož je to dlouhosrstý pejsek, vyžaduje pravidelnou péči formou česání. Někteří majitelé si práci usnadní i stříháním.

Stříhat a zkracovat by se měly také drápky.

Jako většina pasteveckých a ovčáckých psů, i bobtail má energie na rozdávání.

Většinou mu dlouhé procházky stačit nebudou a věnovat byste se měli nějaké aktivitě. Ať už jde o samotné pasení, agility, poslušnost či flyball, bobtail je totiž poměrně všestranným psem.

Je důležité nepodceňovat ani mentální stimulaci a mít svého pejska alespoň základně vycvičeného.

Mnoho podložených zmínek o počátcích bobtaila není dostupných, ale přesto se spekuluje, že mohl být křížen s bearded kolií nebo jihoruským ovčákem.

Cílený chov započal až koncem 19. století, kdy nebylo snadné najít vhodné jedince, kteří by chovnou linii udržovali. Důvodem byla poptávka po pracovní schopnosti psa, nikoli vzhledu.

Postupem času se bobtailovi dostalo více zájmu a pes doputoval až do Ameriky, kde symbolizoval bohatství a vyšší třídu.

Dnes je bobtail chován především jako mazlíček a člen rodiny, jehož standard byl schválený v roce 1888.