KNÍRAČ VELKÝ

Velký knírač je robudtní a odolné plemeno, ale stejně jako většina velkých plemen, tak i u našeho knírače se mohou objevit některé problémy. Mezi ně patří například dysplazie, což je onemocnění kloubů a týka se především kyčlí. Mnoho veterinářů tak doporučuje začít s klubní výživou již ve štěněcím věku. 

Dále mohou pejska potkat například alergie, nebo oční potíže.

Knírači jsou silně společenští psi, kteří potřebují mít majitele na dosah tlapky, proto nebudou vhodní k celoročnímu pobytu venku a to i přesto, že jim to jejich stavba těla a hustá srst umožňuje. 

Knírač potřebuje pravidelně česat, především vousy v oblasti obličeje, aby nedocházelo k zacuchání. Také je doporučováno trimování několikrát do roka. Knírač potřebuje pravidelnou péči formou kvalitní stravy, zkracování drápů a ústní hygieny stejně jako každý jiný čtyřnohý miláček. Nebude na škodu ani pravidelné čištění uší a očního okolí.

Velký knírač má velkou potřebu pohybu a fyzického zaměstnání. Klasické vyvenčení nebo dvě krátké procházky kolem domu mu rozhodně stačit nebudou. Plemeno je určené k vytrvalosti. Blízké mu rozhodně budou dlouhé běhy, tréninky, canicross, obedience nebo pachové práce. Knírači jsou poměrně všestranní a dobře přizpůsobiví psi. Rozhodně zvládnete najít aktivitu, která bude bavit vás i vašeho chlupatého přítele. 

Plemeno je inteligentní a bystré, ale rozhodně není vhodné pro každého. Potřebuje důsledný a pravidelný výcvik vedený pozitivní metodou, nejlépe formou pamlsku, a trpělivého majitele.

Knírač vznikl na území Německa, kdy první zmínky pocházejí už okolo 19. století, ale oficiálně se historie píše až od 20. století. Plemeno se vyvinulo v okolí Bavorska, kde plnilo hned několik rolí. Knírač sloužil jako hlídač statků, strážce a ochránce, ale také jako doprovod koní. Později se z něj stal dokonce služební pes, jelikož je známý pro svou odvahu, inteligenci a schopnost pracovat i v náročných podmínkách. 

Dodnes si knírači zachovávají pověst plemene s velkou všestranností.