IRSKÝ TERIER

U teriéra se může vyskytnout hned několik problémů jako jsou kožní alergie, traumata, srdeční onemocnění a také diabetes. Psa může postihnout i porucha štítné žlázy.

Irští teriéři se obecně dožívají 12 až 15 let, ale velkou roli zde rozhodně hraje péče od samotného majitele.

Jelikož se jedná o společenského psa, který ocení co možná nejčastější kontakt s rodinou, bude vhodným kandidátem do bytu, ale i na zahradu s přístupem do domu. Pokud ho budete nechávat dlouhou dobu o samotě, pes bude trpět.

Teriéři se rozdělují na pracovní a výstavní typ. Pokud si pořídíte pracovního teriéra péče o srst nebude náročná a postačí ji párkrát pročesat. U druhého typu budete muset péči o srst věnovat trochu více.

Irský teriér vyžaduje kvalitní stravu, veterinární kontroly, čištění uší a zubů a zastřihování drápů dle potřeby.

Teriéři jsou obecně velmi akční a živí psi, kteří musí pravidelně zaměstnat hlavu i tělo. Vyzkoušet s nimi můžete širokou škálu kynologických sportů jako jsou agility, flyball nebo pokročilý výcvik poslušnosti.

Výcvik teriérů obecně vyžaduje velkou dávku trpělivosti a důslednosti. I přes jejich inteligenci dokážou být velmi tvrdohlaví.

Původ irského teriéra sahá až do 18. století, kdy byl chován jako pracovní a farmářské plemeno, které hlídalo vesnici a pomáhal při lovu drobné zvěře. Mezi jeho silné vlastnosti patřila vytrvalost, loajalita, a především odvaha, jak už u teriérů bývá.

První výstava se konala v Dublinu roku 1875 a postupem času si teriér získával oblibu i v Británii nebo v USA, kde sloužil jako poslíček během války.

Oficiální standard teriéra byl schválený roku 1880 a na našem území stále není zdaleka tolik rozšířený.