ARGENTINSKÁ DOGA
Dominantní plemeno, ve kterém se ukrývá láskyplný a věrný psí společník. Přesto není argentinská doga vhodná pro začátečníky, dokáže být dominantní a sebevědomá. Ochranářský pud z ní činí výborného hlídače a obranáře pozemku, ale o čistě venkovní plemeno se zkrátka nejedná.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Argentina |
| Hmotnost | |
| Pes | 40 - 45 kg |
| Fena | 35 - 40 kg |
| Výška † | |
| Pes | 62 - 68 cm |
| Fena | 60 - 65 cm |
| Barva | Bílá |
| Průměrný věk | 8 - 12 let |
| Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Molosská plemena (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Pes, který na první pohled svým tělem ztvárňuje neohroženost a sílu.
Doga patří mezi velká a těžká plemena, která mohou vážit až okolo 60 kg.
Hlava má jemně vyjádřený stop, tmavé mandlovité oči s pozorným výrazem a široko nasazené uši, které mohou být kupírované.
Na silný a dobře osvalený krk se pojí prostorný hrudník a dlouhý trup. Ten přechází ve vysoko nasazený ocas, který je nesen šavlovitě zahnutý.
Argentinská doga má krátkou, měkkou a na dotek jemnou srst vždy v čistě bílém zbarvení s povolenou tmavou skvrnou kolem oka.
POVAHA
Dogy jsou věrné a oddané svému majiteli. Mají silné teritoriální cítění, což z nich činí vynikající hlídače a ochránce.
Z toho důvodu se k cizím psům a zvířatům může chovat poměrně dominantně, ale agresivní není.
Argentinská doga není psem, který by štěkal nadarmo, je si totiž vědomá své síly.
V domácnosti je miláčkem a parťákem pro celou svou lidskou rodinu včetně dětí, ke kterým se chová jemně a s trpělivostí.
Chov tohoto plemene vyžaduje nemalé zkušenosti, a proto není vhodnou volbou pro začátečníka.
ZDRAVÍ
Psi tohoto plemena mají časté problémy s vrozenou hluchotou jednoho nebo obou uší, pravidlem to ovšem není. Mezi další onemocnění patří dysplazie kyčle, hypotyreóza, glaukom nebo různé alergie.
PÉČE
Argentinská doga by neměla být celoročně venku kvůli krátké srsti. Ideální pro ni bude přístup do domu a kvalitně oplocená zahrada.
Krátké srsti tedy není třeba se tolik věnovat. Samozřejmostí by mělo být pravidelné pročesávání, dentální hygiena, kontrola uší a v případě přerůstání drápů také jejich zkracování.
POHYB
Jde o psa plného zábavy a elánu. Pokud mu nedopřejete dostatek fyzické práce doga si najde zábavu ve svém vlastním podání. Určitě si bude užívat dlouhé procházky do přírody nebo túry. Není vhodným psem pro klasické kynologické sporty, kde pes musí být obratný a mrštný.
Argentinská doga sebevědomý a dominantní pes, výcvik tedy není úplně tak jednoduchý. Na plemeno musíte trpělivě, ale zároveň by z vás měla vyzařovat přirozená autorita, aby vám doga nepřerostla přes hlavu. Násilím také nic nezmůžete a mnohem lépe provedete, pokud výchovu pojmete formou hry a pamlsku.
HISTORIE PLEMENE
Zakladatelem argentinské dogy byl také argentinský lékař, jehož cílem bylo vyšlechtit velkého a neohroženého psa, který bude schopným lovcem, hlídačem, ale zároveň také společníkem. Předchůdcem dogy byl místní, dnes už vyhynulý, bojový pes, který byl dále křížený s buldokem, bulteriérem, německou dogou a dalšími rasami.
Cíleným chovem tak vznikla argentinská doga, která byla schválená roku 1964 a začala se vést plemenná kniha.
