ANGLO-FRANCOUZKÝ HONIČ DE PETITE VENERIE
Loajální a temperamentní pes, který se nebojí ochránit svou lidskou rodinu. Anglo-francouzský honič je samostatným psem, který není vhodný pro úplné začátečníky, protože výcvik je mnohdy větším oříškem, než si většina majitelů myslí. Jelikož byl vyšlechtěný k lovu, lovecký pud má stále silně vyvinutý a radost bude dělat především myslivcovi.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Anglie - Francie |
| Hmotnost | |
| Pes | 16 - 20 kg |
| Fena | 16 - 20 kg |
| Výška † | |
| Pes | 46 - 58 cm |
| Fena | 46 - 58 cm |
| Barva | Bílá, černá a jasně pálená, oranžová |
| Průměrný věk | 12 - 14 let |
| Skupina FCI | FCI VI. - Honiči,barváři a příbuzná plemena |
| Sekce FCI | Sekce 1.2 - Střední honiči (S pracovní zkouškou) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Jedná se o středně velkého psa se silným tělesným rámcem a protáhlým tělem.
Na dlouhé a úzké hlavě jsou svěšené poměrně velké uši a oči s veselým výrazem mají hnědou barvu.
Atletické tělo se vyznačuje hluboký hrudníkem, rovnými zády, a především štíhlými liniemi. Středně dlouhý ocas je nošený svěšený, případně vztyčený kolmo nahoru.
Typickým zbarvením pro tohoto psa je trikolora, což znamená bílá, hnědá a černá barva jeho krátké srsti.
POVAHA
Obecně platí, že honiči, barváři a veškerá lovecká plemena jsou spíše temperamentní, a ne zrovna vhodní pro začátečníky. U anglo-francouzského honiče tomu není jinak.
Faktem je, že bezmezně miluje svou rodinu, ke které je velmi loajální a přátelský.
Nepodceňujte však jeho svéhlavost a soběstačnost. Rozhodně se nejedná o typického ,,závisláčka“ na svém pánovi.
Honiči mají vyvinutý lovecký pud, proto byste měli být vždy na pozoru okolo dalších zvířat, a to hlavně hlodavců.
ZDRAVÍ
Honiči jsou obecně velmi zdraví psi, které nepostihují genetické nemoci. Kvůli jeho svěšeným uším se ale mohou setkat s různými záněty, proto bude kvalitní péče nezbytně nutná, abyste předešli případným nepříjemnostem.
PÉČE
Váš chlupáč bude spokojený především na velké zahradě s přístupem do domu. Rozhodně není vhodný do městského bytu. Miluje totiž louky, lesy a přírodu.
Ke svému životu toho honič nepotřebuje příliš. Bude rád za kvalitní krmení bohaté na bílkoviny, dostatek prostoru a pozornost od své rodiny.
Mezi klasickou péči patří zkracování drápů dle potřeby, veterinární kontroly a udržování pejska v čistotě.
POHYB
Anglo-francouzský honič rozhodně není žádným mazlíčkem ani peciválem, který by se s vámi po večerech koukal na filmy. Naopak, miluje pohyb a potřebuje denně vybít svou nekonečnou dávku energie.
Vhodný bude především pro myslivce či sportovce, který tráví většinu dne v pohybu.
Honič vyniká svou výbornou prací na stopě a s tím jde ruku v ruce i jeho vytrvalost.
Díky jeho tvrdohlavosti a silnému temperamentu nebude výcvik vždy procházka růžovou zahradou. Při socializaci a tréninku musíte být autoritativní a trpěliví.
HISTORIE PLEMENE
Anglo-francouzský honič vznikl křížením francouzského a anglického honiče a cílem bylo vyvinutí plemene, které by se dalo využívat při lovu. Vznikl tedy statný a vytrvalý pes s vysokou odolností a výborným čichem.
Tento záměr vyšlechtění anglo-francouzského honiče se uskutečnil v 19. století, ale standard byl sepsán až roku 1983.
Oficiální klub plemene v ČR
