ANGLICKÝ KOKRŠPANĚL

Plemeno patří do zdravých a odolných psích plemen, které nemá zvýšené riziko onemocnění. Avšak není vyloučené, že se ani váš mazlík nebude za svůj psí život potýkat s nějakou z nemocí. Mezi ně může patřit například progresivní retinální atrofie, glaukom, šedý zákal nebo také problémy s klouby. Možným případem je také selhání ledvin či srdeční problémy. 

Nejlepším místem pro žití je rozhodně venkov a velký dům, kde bude mít kokršpaněl dostatek přirozeného pobytu a prostoru.

Do pravidelné péče by se rozhodně mělo zahrnout kartáčování a trimování srsti, aby zůstala hedvábná i nadále. Kvalitní krmivo, zkracování drápů, dentální hygiena a kontroly u veterináře, to vše se stane součástí jak života vašeho pejska, tak i vašeho.

Velkou výhodou kokršpanělů je především jejich přizpůsobivost. Jsou totiž velmi všestranní a dokážou se věnovat loveckému výcviku, pobíhání na zahradě, ale také dalším aktivitám a různým psím sportům, které budou bavit jak samotného psa, tak majitele.

Výcvik anglického kokršpaněla vyžaduje důslednost, trpělivost, a především správnou motivaci. Rozhodně byste se měli zaměřit především na přivolání, kokršpaněl je přece jen stále loveckým plemenem.

Španělé provázejí člověka již po dlouhou řadu let. Sloužili k lovu vodního ptactva a slovo španěl zastávalo téměř kteréhokoliv loveckého psa z vrhu. Někteří lidé využívali psy spíše pro práci a lov na souši a další dokonce k osobním potřebám.

V průběhu 19. století začali angličtí chovatelé dělit psy podle velikostí, a tím došlo ke vzniku některých plemen jako je špringršpaněl, irský vodní španěl, sussex španěl nebo také velššpringšpaněl.

Kokršpaněl se do Ameriky dostal až ke konci 19. století a schválený byl v roce 1955.