BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK

BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK

Z původně nechtěného plemena psa, zejména kvůli jeho zbarvení srsti, se vyvinul všestranný i sportovně využitelný pes k aktivnímu majiteli či rodině. 

Na první pohled se může zdát, že je pouze dalším typem německého ovčáka, ale není tomu tak. Ačkoliv mají tito psi společnou historii, bílý švýcarský ovčák je již plně samostatné plemeno.

BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK

ZÁKLADNÍ INFORMACE

 

Země původu  Švýcarsko
Hmotnost 
Pes 30 - 40 kg
Fena 25 - 35 kg
Výška † 
Pes 58 - 66 cm
Fena 53 - 61 cm
Barva    Bílá
Průměrný věk 10 - 14 let
Skupina FCI  FCI I. - Ovčáčtí a pastevečtí (s výjimkou švýcarských salašnických plemen)
Sekce FCI  Sekce 1 - Ovčáci (bez pracovní zkoušky)
FCI  Standard

 

VZHLED

Bílý švýcarský ovčák je silné a velké plemeno s osvaleným tělem, ale zároveň s lehkou konstitucí. Srst může být dlouhá nebo polodlouhá. V obou případech se jedná o dvojitou, mírně vlnitou a přiléhavou srst s podsadou. U polodlouhého typu může být trochu výraznější prapor na ocasu a hříva na krku. Jako jediná povolená barva srsti u ovčáka je bílá. Nažloutlá či jakákoliv jiná je považovaná za vadu.

Lebka s klínovitým tvarem má přiměřenou velikost k tělu. Trojúhelníkovité uši mají zaoblenou špičku, jsou neseny vztyčené a nasměrované dopředu. Oči jsou středně velké s hnědou až tmavě hnědou duhovkou. Nosní houba a pysky by měli nést černou pigmentaci. Jakákoliv depigmentace těchto míst se bude brát jako další vada. Také skus by měl být nejlépe nůžkový. Krk bývá dobře svalnatý, je bez laloku a harmonicky se napojuje na hřbet psa. Ocas má šavlovitý tvar a je nasazen poměrně nízko. Končetiny jsou pevné a zepředu rovné, s oválnými tlapkami s nejtmavšími drápy.

POVAHA

Švýcarští ovčáci jsou klidní, učenliví a poslušní psi, se silným vztahem ke své rodině. Vůči cizím lidem mohu být trochu nedůvěřiví, ale nikoliv agresivní. Jedná se o schopné hlídače. 

Ovčáci svou rodinu dokážou bránit i v případě, že vycítí hrozbu. Nejsou dominantní ani přehnaně temperamentní, nesnaží se vyhledávat konflikty s ostatními psy, vše ale záleží na socializaci ve štěněcím období. 

Nedostatek nových podnětů a situací v mládí může vést například k bázlivosti.

Pokud jste začínající chovatel, tak ovčák by mohl být tím vhodným plemenem pro vás. Celkově se totiž doporučuje začátečníkům kvůli jeho snadnému výcviku a inteligentnímu chování.

ZDRAVÍ

U některých jedinců se mohou vyskytovat alergie na různé složky krmiv. Pokud tomu tak je, veterinář může určit, které složky to konkrétně jsou a následně bude potřeba se jim vyhýbat. 

Dále se mohou vyskytovat problémy s dilatací jícnu, kterým lze zabránit podáváním krmiva po menších dávkách častěji za den. Krmivo můžete dokonce máčet, aby se lépe trávilo. 

Strašákem je i zánět slinivky břišní či dysplazie kyčelního kloubu. Psi z chovatelských stanic musí podstupovat rentgen kyčlí. Jedinci se špatnými výsledky nemohou být uchovněni.

PÉČE

Bílý švýcarský ovčák je vhodné plemeno na zahradu. Pokud bude mít dostatek kontaktu se svou rodinou, tak může být venku i celoročně. Samozřejmě bude potřebovat kvalitně zateplenou boudu v zimním období. Naopak v tom letním dostatek vody a stín, kde se bude moc schovat před sluncem. 

Určitě byste si řekli, že na základě bílé srsti bude švýcarský ovčák náročný, ale opak je pravdou. Srst stačí párkrát za týden pročesat. V období línání, což je dvakrát ročně, byste měli česat každý den, stejně tak jako u kteréhokoliv jiného psa s podsadou.

Velmi často dochází k záměně bílého švýcarského ovčáka s německým ovčákem, který má bílé zbarvení srsti. Pohybují se ve stejné váhové a výškové kategorii a při pohledu jsou téměř k nerozeznání. Německý ovčák má pouze o něco kratší srst.

POHYB

Jako každý velký pes, tak i bílý švýcarský ovčák potřebuje dostatek volného pohybu a možnost vybití energie. Pouhé běhání po zahradě mu rozhodně stačit nebude. Potřebuje dlouhé procházky, zátěž, a především kontakt s majitelem. 

Je to pes vhodný k sportovnímu, ale i všestrannému využití. Stejně tak jako německý ovčák bude vhodný k výcviku poslušnosti či pachové práce, která mu nedělá problém. 

Naopak obranářská práce by pro švýcarského ovčáka problém být mohla, skus totiž nebývá tak dobrý jako u ostatních psů, ale záleží na daném jedinci. Další vhodnou aktivitou je canisterapie.  

HISTORIE PLEMENE

Jako první bílý jedinec se objevil v Hamburku roku 1882. V tehdejší době byli tito psi označováni jako bílí ,,němečtí ovčáci“. Bohužel bílé zbarvení u chovatelů nevyvolávalo velké nadšení. 

Na základě barvy mu totiž byly mylně připisovány některé choroby jako je slepota, hluchota atd. Chovatel Kurt Korn se zasloužil o zvýšení popularity v 80. letech 20. století, kdy se psům začalo říkat americko-kanadští bílí ovčáci. V roce 1991 se do tehdejšího Československa dostala první fena jménem Bianca von Kazan. 

V roce 2003 dostalo plemeno konečný název a to ,,bílý švýcarský ovčák“. Až kolem roku 2017 se pes stává běžným plemenem, které je možné spatřit na ulici.

BÍLÝ ŠVÝCARSKÝ OVČÁK

𝓐𝓷𝓽𝓸𝓷𝓲𝓮 𝓙

Autorka článku
Vytvořil Shoptet | Design Shoptetak.cz