Přátelské a společenské
Vyhledává blízkost lidí, ke známým osobám bývá velmi přítulné a návštěvy obvykle vítá přátelsky.
Lehký a pružný pohyb
Jemná a elegantní stavba
Laskavý a pozorný výraz
Přátelský rodinný společníkMarkiesje je malé, jemně stavěné a velmi společenské nizozemské plemeno, které vyniká černou lesklou srstí, přívětivým výrazem a lehkým pohybem. Ke své rodině bývá silně připoutané, ochotně se učí a rádo se zapojuje do společných aktivit. Při dostatku pohybu a pozornosti se dobře přizpůsobí životu v bytě i aktivní domácnosti.
Vyhledává blízkost lidí, ke známým osobám bývá velmi přítulné a návštěvy obvykle vítá přátelsky.
Rychle chápe nové úkoly a při pozitivním vedení ochotně spolupracuje při výcviku i sportu.
Silně se váže na svou rodinu a nejlépe reaguje na klidnou komunikaci, pochvalu a jasná pravidla.
Má rádo aportování, běh, čichání a další aktivity, ale doma se při dostatku vyžití umí příjemně zklidnit.
Markiesje je lehce stavěné, harmonické plemeno bez známek zakrslosti. Tělo je o něco delší než vyšší, kostra lehká a svalstvo přiměřeně vyvinuté. Má pevný rovný hřbet, dobře vyvinutý hrudník, rovné končetiny a dlouhý ocas, který sahá přibližně k hleznu. Pohyb má být plynulý, pružný a vyvážený.
Hlava je přiměřeně dlouhá, s téměř plochou lebkou a zřetelným, ale nikoli prudkým stopem. Tlama se směrem k černému nosu mírně zužuje. Oči jsou mandlového tvaru, nejčastěji tmavě hnědé, s laskavým a pozorným výrazem. Trojúhelníkové uši jsou vysoko nasazené, přiléhají k hlavě a mají lehce zaoblenou špičku.
Srst je středně dlouhá, jemná, měkká a lesklá, rovná až mírně zvlněná. Delší osrstění vytváří praporce na uších, ocase a zadní straně končetin. Typická je černá barva; povoleny jsou také omezené bílé znaky na hlavě, hrudi, tlapkách nebo špičce ocasu.
Lesklá černá srst
Lehká a elegantní stavba
Mandlové oči a jemný výraz
Bohaté praporceMarkiesje bývá přátelské, klidné a inteligentní. Ke své rodině je silně připoutané, rádo ji doprovází a ochotně se zapojuje do každodenního života. Vůči cizím lidem se zpravidla chová přívětivě, přesto dokáže na příchod návštěvy upozornit. Nemá být nervózní, bázlivé ani agresivní.
Plemeno se učí rychle a dobře reaguje na odměny, pochvalu a pestrý výcvik. Dlouhé mechanické opakování ho může začít nudit, proto se osvědčují kratší lekce proložené hrou. Hrubé zacházení není vhodné, protože citlivý pes může ztratit důvěru a chuť spolupracovat.
S dětmi i dalšími psy obvykle vychází dobře, pokud je od štěněte správně socializované. U drobných hlodavců je vhodná opatrnost, protože někteří jedinci mohou projevit lovecký zájem. Samotu je potřeba učit postupně, přestože dospělý vyrovnaný pes obvykle několik hodin doma zvládne.



Malí černí psi podobného typu se objevují na nizozemských obrazech a rytinách ze 17. a 18. století. Neexistují však spolehlivé důkazy o nepřerušeném cíleném chovu. Ve 20. století kynolog P. C. M. Toepoel upozornil, že by bylo možné tento starý typ společenského psa obnovit.
V 70. letech začala Mia van Woerden vyhledávat vhodné psy a v roce 1979 vznikl první vrh podle připraveného chovatelského plánu i nizozemský klub plemene. Markiesje bylo v roce 1999 uznáno nizozemskou kynologickou organizací jako národní plemeno. Mezinárodní organizace FCI jej zatím samostatně neuznává a plemenná populace se stále pečlivě rozvíjí.

Při dostatku společného času, pohybu a pozitivního výcviku je z něj veselý, přizpůsobivý a velmi oddaný parťák. Budoucí majitel však musí počítat s citlivou povahou, potřebou blízkého kontaktu, pravidelným zaměstnáním a postupným nácvikem samoty.