SHAR-PEI
Neobvyklé plemeno, ale přesto je ve světě pejskařů velmi známý, a to právě díky jeho neobvyklému vzhledu. Šarpej není klasickým mazlíčkem. Je fyzicky skromným a nenáročným psem, kterého k aktivitám musíte naopak trochu popostrčit. Šarpej má svou lidskou rodinu velmi rád, k cizím se chová poměrně odtažitě.
ZÁKLADNÍ INFORMACE
| Země původu | Čína |
| Hmotnost | |
| Pes | 25 - 30 kg |
| Fena | 18 - 25 kg |
| Výška † | |
| Pes | 41 - 51 cm |
| Fena | 41 - 51 cm |
| Barva | Černá, Světle žlutohnědá, Lilac, Krémová, Sand, Červená |
| Průměrný věk | 9 - 11 let |
| Skupina FCI | FCI II. - Pinčové a knírači, molosská plemena |
| Sekce FCI | Sekce 2 - Molosská plemena (bez zkoušky z výkonu) |
| FCI | Standard |
VZHLED
Shar-pei, nebo také ,,šarpej“, je nevelké plemeno psa, které vás na první pohled zaujme svým nevídaným vzhledem. Jedná se o krátkosrsté plemeno s volnou kůží, která tvoří hluboké vrásky a záhyby po celém těle.
Existují různé barvené variace, mezi které patří například krémová, černá, isabell, lila nebo modrá barva.
Šarpej má velkou hlavu a vysoko nasazené trojúhelníkové uši s tmavýma očima, které mají zasmušilý výraz.
Podobně jako plemeno čau-čau, tak i šarpej má modrý jazyk. Na středně dlouhém krku se taktéž vytváří klasické ,,faldíky“.
Dále navazuje krátký trup s hlubokým hrudníkem a silným ocasem, který se na konci zužuje do špičky.
POVAHA
Šarpej rozhodně není klasickým psem, který by pro vás udělal první poslední.
Ke své lidské rodině je sice přátelský a milý, ale nikdy nebude závislým psem, který pro vás udělá, co vám na očích vidí.
K dalším zvířatům a psům v domácnosti se chová přívětivě, za předpokladu dobré socializace a nejlépe vyrůstání s dalšími členy již od malička.
K ostatním psům na ulici má šarpej tendenci se chovat odměřeně až agresivně. V tuhle chvíli u něj převládá značná dominance.
Rozhodně se nejedná o typického čtyřnohého mazla. Plemeno potřebuje dostatek pozornosti, věnování a zároveň není vhodný pro začínajícího chovatele.
ZDRAVÍ
Zřejmě nikoho nepřevapí, že nejčastějším problémem u šarpeje budou kožní onemocnění, a to díky jeho bohatým faldíkům. Mezi kožní záhyby se totiž často zapaří a mohou se zde rozvinout různé infekce.
Psa může potkat kožní alergie, pyodermie nebo demodikóza. Dále je plemeno mírně náchylné k dysplazii loktu či kyčle a luxaci pately. V neposlední řadě se vyskytují také oční problémy nebo rakovina. Nejedná se o dlouhověké plemeno. Šarpej se průměrně dožívá okolo 10 let.
PÉČE
Šarpej rozhodně vyžaduje kvalitní péči a pozornost od svých majitelů. Není to pes vhodný na venkov, ale naopak, v bytě, kde není vlhko mu bude dobře. Pozor ale na teplotu, protože stejně jako většina ostatních plemen psů s krátkým nosem, tak i šarpej bude náchylný k přehřátí.
Co se týče péče o srst, právě tady vše začíná. Kožní záhyby šarpejů musí být pravidelně čištěné vlhkým hadrem, ale poté musí být pes řádně osušený, aby zde nedocházelo hromadění bakterií a plísní.
Plemeno je celkově náchylné na různé chemické prostředky, proto byste šarpeje měli koupat pouze psími šampony pro citlivou srst.
POHYB
Plemeno většinu času o samotě prospí nebo proleží. Fyzicky náročné zpravidla není, ale občasná aktivita u něj bude potřeba, jinak rychle přibere na váze a mohou se u něj rozvinout povahové odchylky ve formě agresivity či smutku.
Dobrou zprávou rozhodně je, že pes nemá tendenci ničit nábytek a povětšinou má rád spíše zajeté domácí stereotypy. Výcvik šarpeje není jednoduchý a rozhodně bude potřeba zkušeného majitele, který ví, co dělá.
Plemeno dokáže být tvrdohlavé, a ne vždycky bude plnit pokyny, které mu zadáte. Jedná se o psa, který má vlastní hlavu a nebojí se ji použít.
HISTORIE PLEMENE
Šarpej nalezl svůj původ v Číně, kde se choval izolovaně od okolního světa, a to z něj vlastně udělalo čistokrevné plemeno. Sloužil zejména k hlídání pozemků, ale později se z něj stal bojový pes.
Šarpej si prožil i těžké chvilky, ale chov se podařilo obnovit díky hongkongskému chovateli, který se zasloužil o jeho záchranu. Šarpej se rozšířil i do Ameriky, kde vzbudil pozornost díky svému ojedinělému vzhledu.
