SEDMIHRADSKÝ HONIČ

VZHLED

Honič má atletickou stavbu těla, ne příliš mohutnou, ale ani slabou. Kostra je uzpůsobená k pohybu. Srst honičů je krátká, přiléhavá a s vysokým leskem.

Hlava je spíše podlouhlá a úzká s krátkými a svěšenými uši podél stran. Oválné oči střední velikosti nesou tmavě hnědou barvu.

Celková stavba těla sedmihradského honiče je čtvercového formátu rovným a dlouhým hřbetem, na který navazuje nízko nasazený ocas.

Tito psi nosí svůj dlouhý ocas ve vztyčené poloze.

POVAHA

Jedná se o silné, inteligentní a hravé psí plemeno se spoustou energie. Sedmihradský honič má oddaný a přátelský vztah k lidem i k dětem, dokonce i k ostatním psům se chová dobře a vychází s ním.

Důležité je zmínit jeho silně vyvinutý lovecký pud, který se musí v průběhu života usměrňovat, ale každý majitel by měl počítat s tím, že pes bude vždy loveckým plemenem a pudu se nikdy nezbaví.

V rodinném životě se jedná o klidné, ale zároveň temperamentní plemeno, s kterým se nikdo nudit rozhodně nebude.

Sedmihradský honič je velmi náročné plemeno, co se pohybu týče. Potřebuje vybít denní energii v mnohem větší míře než běžné plemeno. Zato údržba srsti je velmi snadná. Jelikož má pes krátkou, ale hustou podsadu, kartáčování bude potřeba spíše v zimních měsících.

Sedmihradský honič může být chován celoročně na dobře oplocené zahradě za předpokladu, že bude mít denní kontakt se svou lidskou rodinou a majitelem. Venkovní a pracovní psi většinou obrušují své drápky o venkovní povrch, tudíž ani pravidelné zastřihování nebude potřeba. Kontrola uší, očí a srsti je u těchto psů zásadní.

Sedmihradský honič doslova překypuje nekonečnou energií a vitálností. Je velmi hravý, hbitý a mrštný. Vyniká zejména při lovu zvěře a nadšenému myslivcovi udělá tento pes obrovskou službu. Honič potřebuje dostatek volného pohybu a se silným loveckým instinktem se pojí i potřebný výcvik a výchova.

Po zlém samozřejmě nic nepůjde, pes nemá rád ani každodenní dril formou dlouhých hodin cvičení. Vedení tréninku musí psa bavit, a proto byste měli zvolit způsobit odměny a pochval.

Jelikož se jedná o temperamentnější plemeno, které může být rodinným psem pouze pokud bude 100% vycvičený, nedoporučuje se úplným začátečníkům.

Plemenu sedmihradského honiče se někdy přezdívá transylvánský pes, a to právě proto, že pochází z Transylvánských Alp v Západních Karpatech.

Tomuto území se také říká Sedmihradsko, název plemene je tedy zcela jasný. Uvádí se, že se vyskytoval již v 18. století, kdy zastával pozici obranáře, hlídače a loveckého psa zároveň. Využíván byl zejména šlechtou, která potřebovala smečkového, vytrvalého a odvážného psa k lovu.

Jak už bývá zvykem, chov plemene postupem času téměř zanikl. Nakonec bylo plemeno obnovené a první standard sedmihradského honiče vznikl roku 1968.

Předchozí článek Další článek

Země původu	Maďarsko
Hmotnost
Pes	30 - 35 kg
Fena	30 - 35 kg
Výška †
Pes	55 - 65 cm
Fena	55 - 65 cm
Barva	Černá s pálením
Průměrný věk	10 - 14 let
Skupina FCI	FCI VI. - Honiči,barváři a příbuzná plemena
Sekce FCI	Sekce 1.2 - Střední honiči (S pracovní zkouškou)
FCI	Standard

SEDMIHRADSKÝ HONIČ