Silný lovecký instinkt
Rychle reaguje na pach i pohyb zvěře a v terénu pracuje s velkou vášní a vytrvalostí.
Neúnavný lovec velké zvěře
Pevný, hbitý a odolný
Pozorný a ohnivý výraz
Samostatný severský špicKarelský medvědí pes je středně velký, mimořádně houževnatý lovecký špic pocházející z Finska. Při práci je samostatný, vytrvalý a nebojácný, zvěř vyhledává ostrými smysly a označuje ji hlasitým štěkáním. Ke svému člověku bývá hluboce loajální, vyžaduje však zkušené vedení, včasnou socializaci, bezpečné prostředí a každodenní fyzické i mentální zaměstnání.
Rychle reaguje na pach i pohyb zvěře a v terénu pracuje s velkou vášní a vytrvalostí.
Situace vyhodnocuje vlastním úsudkem, proto potřebuje zkušeného a předvídavého člověka.
Nejpevnější vztah si obvykle vytváří k jednomu člověku, vůči cizím bývá spíše rezervovaný.
Jeho energie, sebevědomí, kořistnický pud a vztahy k jiným psům vyžadují zodpovědné vedení.
Karelský medvědí pes je středně velký, robustní a silně stavěný špic, jehož tělo je jen o málo delší než výška v kohoutku. Přes pevnou kostru nepůsobí těžkopádně. Pohybuje se lehce, vytrvale a snadno přechází z klusu do cvalu, který je pro něj při práci přirozený.
Hlava je při pohledu zepředu trojúhelníková, lebka široká a tlama hluboká s velkým černým nosem. Poměrně malé hnědé oči vytvářejí pozorný a pronikavý výraz. Středně velké trojúhelníkové uši jsou vztyčené, vysoko nasazené a na koncích lehce zaoblené.
Tělo je pevné a svalnaté, hrudník prostorný a končetiny silné s kompaktními tlapami. Ocas je vysoko nasazený a typicky se stáčí nad hřbet. Krycí srst je rovná a hrubá, podsada měkká a hustá. Základní barvou je černá, která může být matná nebo lehce nahnědlá, doplněná ostře ohraničenými bílými znaky.
Černá s bílou lysinou a hrudí
Černá s bílými znaky na hrudi a končetinách
Černá s úzkým bílým znakem na hlavě
Černá s výraznější bílou kresbouKarelák je vyrovnaný, odvážný, houževnatý a velmi sebevědomý pes se silně rozvinutou loveckou vášní. Při práci dokáže jednat samostatně, zároveň však se svým vůdcem spolupracuje. K lidem nebývá bezdůvodně útočný, vůči neznámým osobám může být zdrženlivý a mezi psy se mohou objevovat výrazné konflikty, zejména mezi jedinci stejného pohlaví.
Nejlépe se cítí po boku zkušeného člověka, který respektuje jeho samostatnost, ale současně nastaví srozumitelná a důsledná pravidla. Socializace musí začít brzy a zahrnovat různé lidi, psy, prostředí, manipulaci i klidné zvládání běžných situací. Soužití s menšími zvířaty je kvůli silnému kořistnickému pudu rizikové a nelze se na něj spoléhat ani po výcviku.
Výcvik má být krátký, pestrý a založený na motivaci. Tvrdé tresty nebo mechanické opakování povelů mohou narušit důvěru a zvýšit odpor ke spolupráci. Karelský medvědí pes potřebuje pevného, klidného a spravedlivého majitele, který umí předcházet konfliktům a bezpečně řídit jeho chování v terénu.



Kořeny karelského medvědího psa sahají ke starým loveckým psům z lesnaté Karélie, oblasti rozdělené mezi dnešní Finsko a Rusko. Základ chovu tvořili psi z Ladožské Karélie, Oloněcké oblasti a ruské Karélie, kteří byli po generace využíváni k lovu různých druhů zvěře a vynikali odvahou, orientací a schopností samostatně pracovat.
Cílený chov začal ve Finsku v roce 1936 s cílem ustálit pevného psa, který hlasitě označuje velkou zvěř. Název karelský medvědí pes byl přijat právě v tomto období, první standard vznikl v roce 1945 a první jedinci byli zaregistrováni v roce 1946. Dodnes jde především o pracovního loveckého psa využívaného zejména při lovu losů a medvědů.

Nejlépe se uplatní u aktivního myslivce, sportovce nebo zkušeného chovatele, který dokáže naplnit jeho potřebu pohybu a současně spolehlivě řídit silný lovecký instinkt. Nestačí mu pouze velká zahrada – zásadní je každodenní spolupráce, kvalitní socializace, důsledný výcvik a odpovědné zabezpečení.