BELGICKÝ GRIFONEK

Plemeno belgického grifonka nijak zvlášť netrpí genetickými nemocemi. Je však nutné hlídat původ psa a vždy pořizovat štěně od renomovaného majitele či chovné stanice. 

Bohužel se stává, že takto malí psi jsou často terčem různých množíren, kde se nemoci často přenáší a tvoří se nové a nové.

Belgičtí grifonci jsou zkrátka domácími psy, kteří budou spokojení i v menším městském bytě. Na zahradu, a už vůbec k celoročnímu pobytu, se nehodí. Nejsou tolik odolní vůči zimě a kontakt s člověkem jednoduše potřebují. Rádi s vámi sledují televizi nebo spí v posteli. 

Péče o psí srst není nijak náročná a pokud budete chlupy pravidelně vyčesávat, grifonek bude línat čím dál tím méně. Je potřeba hlídat i délku a zarůstání chloupků u koutků očí, což by mohlo vést k dráždění. Tuto rutinu byste měli s vaším miláčkem praktikovat již od raného věku.

Grifonci milují veškerý pohyb a aktivity různého druhu. Rádi s vámi vyrazí na procházku, delší výlet nebo dokonce běhat. Zkusit s ním můžete veškeré psí sporty, které ho budou bavit včetně dog dancingu a agilit, kde váš parťák využije sovu hbitost. 

Na procházce nemá grifonek tendenci utíkat, naopak si svého pána hlídá a nespustí z něj oči. Zároveň nemá vyvinutý lovecký pud, tudíž se nemusíte bát, že by se pustil za srnkou či králíkem. Jeho výcvik není složitý, rád se učí nové povely a dělá svému pánovi zkrátka radost. Vhodný bude tedy i pro začínající chovatelé.

Úloha belgického grifonka byla především lovení myší a krys ve stájích, kde původně přebýval. Jeho původ ale není zcela známý. 

Vyšlechtěn byl nejspíše v Belgii v období středověku, kde vznikl křížením s mopsem, opičím pinčem a malými španěly. Postupem času se grifonek rozrůstal do jiných zemí, a velmi vzrostl na oblibě. 

První standard plemene byl vypracovaný v roce 1905. Dnes je tento malý rošťák poměrně známý a lidé si ho pořizují díky výbornému charakteru a jeho velikosti.