BEDLINGTON TERIER

Tito teriéři jsou obecně velmi zdraví a odolní jedinci, avšak potkat je může toxikóza mědí, která se projevuje nechutenstvím a zvracením. Je to metabolická porucha, která bedlingtony bohužel postihuje.

Setkat se mohou i s luxací pately či problémy s očima.

Mezi nejnáročnější údržbu patří především údržba samotné srsti, která se skládá z měkkých a tvrdých pesíků o které je nutné se pravidelně starat a pečovat, jinak se srst bude zhoršovat.

Jedná se o pejsky, kteří přirozeně nelínají, což potěší mnoho majitelů, a především alergiků.

Dalším hlavním aspektem bude dentální hygiena, aby bedlingtonovi nezapáchalo z pusy a netvořil se například zubní kámen a další záněty.

Teriéři jsou obecně sportovními a aktivnímu společníky, kteří se nehodí pro časově vytíženého člověka.

S tímto ďáblem si užijete plno srandy. Díky jeho rychlosti a mrštnosti můžete zkusit například agility, což je sport, kdy má pes za úkol překonávat různé překážky. Dále se doporučuje běhání, jízda na kole, procházky, plavání, dog dancing či obedience. Se svým čtyřnohým kamarádem toho můžete dělat opravdu hodně.

Bedlington je občas tvrdohlavý a svéhlavý, ale inteligence a chuť pracovat jednoduše převyšuje, proto by základní výcvik neměl být náročný.

Bedlington teriéři se do Anglie dostali s největší pravděpodobností spolu s kočovníky, kteří je využívali jako lovce drobné zvěře.

Mezi jejich společné předky patří blue terrier a whippet, jak již samotná srst prozrazuje.

Postupně se bedlington stával populárnějším a získal oblibu u mnoha lidí různých sociálních skupin. Dokonce začal lovit větší zvířata jako jsou lišky, králíci a jezevci. U vyšších vrstev zastával roli výstavního psa.

První klub tohoto plemene byl založen roku 1877 a dnes je již známý po celém světě.