Laskavý a rodinný
Vyhledává blízkost lidí, bývá přátelský k dětem a rád se zapojuje do domácího života.
Elegantní dlouhá srst
Výrazná hlava a uši
Jemný rodinný společník
Radost z pohybuAmerický kokršpaněl je přátelský, citlivý a velmi společenský pes, který snadno zapadne do rodinného života. Doma bývá klidný a mazlivý, venku však ožívá a s chutí se věnuje procházkám, hrám i práci nosem. Je učenlivý a dobře motivovatelný, potřebuje ale pravidelný kontakt se svými lidmi a pečlivou péči o bohatou srst, dlouhé uši a oči.
Vyhledává blízkost lidí, bývá přátelský k dětem a rád se zapojuje do domácího života.
Rychle chápe nové úkoly a dobře reaguje na pozitivní motivaci, pochvalu a hru.
Venku je aktivnější, rád aportuje, zkoumá okolí a využívá svůj lovecký nos.
Dlouhá hedvábná srst, uši a jemné partie vyžadují pravidelnou a důslednou péči.
Americký kokršpaněl je nejmenší z loveckých španělů uznávaných v americkém standardu. Má kompaktní, pevné a dobře vyvážené tělo, výrazně modelovanou hlavu, kulaté tmavé oči a dlouhé, jemné uši nasazené nízko po stranách hlavy. Celkový dojem má být elegantní, veselý a dobře osvalený bez hrubosti.
Lebka je zaoblená, stop výrazný a tlama kratší než u anglického kokršpaněla. Krk plynule přechází do šikmých plecí, hřbet je pevný a směrem k zádi se lehce svažuje. Hrudník je hluboký, končetiny rovné a dobře osvalené. Pohyb má být plynulý, prostorný a energický.
Srst je na hlavě krátká a jemná, na těle středně dlouhá a na uších, hrudi, břiše a končetinách tvoří bohaté praporce. Musí působit hedvábně, nikoli vlnitě nebo vatovitě. Přípustná jsou jednobarevná i vícebarevná zbarvení, včetně černé, plavé, čokoládové, červené a kombinací s bílou či pálením.
Červenobílá strakatá
Černá
Plavá až krémová
Světlé vícebarevné variantyAmerický kokršpaněl je známý veselou, jemnou a láskyplnou povahou. Ke své rodině si vytváří silné pouto, rád přijímá pozornost a obvykle dobře vychází s dětmi i dalšími psy. Při správné socializaci může žít také s jinými domácími zvířaty, přesto je potřeba počítat s loveckým instinktem a chutí pronásledovat.
Plemeno se dobře přizpůsobí životu v bytě i domě, pokud má dostatek kontaktu, pohybu a zaměstnání. Dlouhou samotu snáší špatně a při nedostatku pozornosti může být neklidné, hlasité nebo si hledat vlastní zábavu. Nejlépe prospívá tam, kde je přirozenou součástí každodenního rodinného života.
Výcvik bývá díky inteligenci a ochotě spolupracovat příjemný. Tvrdé zacházení může citlivého psa uzavřít, proto je vhodná pozitivní motivace, krátké lekce a střídání poslušnosti, aportování a pachových her. Důležitá je také včasná socializace a nácvik klidné manipulace při česání, koupání a kontrole uší.



Kořeny amerického kokršpaněla sahají k evropským loveckým španělům, kteří byli využíváni především při lovu pernaté zvěře. Kokršpanělé se dostali do Severní Ameriky s evropskými osadníky a postupně se zde začal formovat menší, kompaktnější typ s kratší tlamou, kulatější hlavou a bohatším osrstěním.
Americká a anglická linie se během první poloviny 20. století stále více odlišovaly a v roce 1946 byl americký typ v USA uznán jako samostatné plemeno. Z původně pracovního psa se postupně stal velmi oblíbený rodinný a výstavní společník. Lovecké vlohy si však zachoval a dodnes může vynikat v práci nosem, aportování i různých psích sportech.

Nejlépe prospívá v domácnosti, kde je přirozenou součástí každodenního života, má dostatek procházek, her a krátkého pozitivního výcviku. Důležité je pravidelné česání až ke kůži, pečlivá kontrola dlouhých uší a očí, včasná socializace a klidný nácvik manipulace při úpravě srsti.