Citlivý a oddaný
Je silně navázaný na svého majitele a nejlépe reaguje na klidné, důsledné a pozitivní vedení.
Švycký honič
Bernský honič
Jurský honič
Lucernský honičŠvýcarský honič je středně velký lovecký pes s ušlechtilým vzhledem, dlouhými svěšenými ušima a výborným nosem. V terénu je živý, vytrvalý a vášnivý stopař, doma však bývá jemný, klidný a silně navázaný na svého člověka. FCI rozlišuje čtyři varianty: bernskou, jurskou, lucernskou a švyckou. Liší se především zbarvením.
Je silně navázaný na svého majitele a nejlépe reaguje na klidné, důsledné a pozitivní vedení.
Má výborný nos, velkou chuť sledovat stopu a dostatek energie pro dlouhou práci v terénu.
Bývá jemný k lidem, dobře vychází s dalšími psy a při správném vedení je příjemným rodinným společníkem.
Při práci dokáže samostatně řešit situace, proto potřebuje spolehlivé přivolání a zkušené vedení.
Švýcarský honič má štíhlou, pevnou a harmonickou stavbu, která prozrazuje sílu i vytrvalost. Hřbet je rovný, hrudník hluboký a končetiny svalnaté bez zbytečné těžkopádnosti. Hlava je dlouhá, úzká a ušlechtilá, s dlouhým čenichem a měkkým výrazem. Velmi typické jsou dlouhé, úzké a svěšené uši, které sahají nejméně ke špičce nosu.
Srst je krátká, hladká a hustá, na hlavě a uších velmi jemná. Všechny čtyři varianty mají stejný tělesný typ a liší se hlavně zbarvením. Bernský honič je bílý s černými plotnami nebo černým sedlem a pálením. Jurský honič je pálený s černým pláštěm nebo černý s pálením. Lucernský honič má typické modré tečkování vzniklé kombinací černých a bílých chlupů, černé plotny a pálení. Švycký honič je bílý s oranžovými plotnami nebo oranžovým sedlem.
Oči jsou lehce oválné, hnědé v odstínu odpovídajícím barvě srsti a mají jemný výraz. Ocas je středně dlouhý, elegantně se zužuje a při klidném pohybu bývá nesen převážně dolů. Celkový dojem má zůstat lehký, ušlechtilý a funkční.
Švycký honič
Bernský honič
Jurský honič
Lucernský honičŠvýcarský honič je živý, jemný a citlivý pes s výraznou chutí lovit. Ke svému člověku bývá velmi oddaný a doma dokáže působit klidně a vyrovnaně, pokud má přes den dostatek pohybu a zaměstnání. Dobře vychází s dalšími psy a k dětem bývá při správné socializaci tolerantní a něžný.
Lovecká práce vyžadovala po generace samostatnost, vytrvalost a schopnost řešit situace bez neustálého vedení člověka. To je potřeba respektovat i při výcviku. Honič se učí dobře, ale tvrdý nátlak mu nesvědčí. Nejlepší výsledky přináší důslednost, důvěra, pozitivní motivace a jasně nastavená pravidla.
Samotu snáší hůře, protože bývá silně sociální a potřebuje kontakt se svou rodinou. Pokud má dostatek pohybu a duševního zaměstnání, může být doma překvapivě klidný a příjemný společník.



Švýcarský honič patří mezi stará evropská lovecká plemena. Jeho předkové se ve Švýcarsku využívali k lovu po mnoho staletí a v horském i kopcovitém terénu byli ceněni pro vytrvalost, citlivý nos a schopnost pracovat na stopě. V průběhu času se ustálily čtyři regionální varianty, které mají společný tělesný typ a pracovní vlohy, ale liší se zbarvením.
Dnešní FCI standard rozlišuje čtyři varianty jednoho plemene: bernského, jurského, lucernského a švyckého honiče. Švýcarský honič si dodnes zachoval výrazné lovecké schopnosti, samostatnost a vytrvalost, zároveň však při správném vedení dokáže být citlivým a oddaným rodinným společníkem.

Pro zkušeného a aktivního majitele může být skvělým partnerem do přírody i příjemným rodinným psem. Jeho silný lovecký pud, vytrvalost a citlivá povaha však vyžadují dostatek pohybu, trpělivé vedení a pravidelný kontakt s rodinou.