Samostatný a svéhlavý
Umí se rozhodovat podle sebe a nepatří k plemenům, která bez přemýšlení splní každý povel. Potřebuje klidné a důsledné vedení.
Aktivní pes do přírody
Kompaktní a silná stavba
Výrazná kudrnatá srst
Vodní pes v přirozeném prostředíWetterhound
Silný, samostatný a oddaný fríský vodní pes s výraznou kudrnatou srstí a přirozeným hlídacím instinktemWetterhound je robustní vodní pes z nizozemského Fríska, který spojuje samostatnou a svéhlavou povahu s oddaností ke své rodině. Doma bývá pozorným hlídačem, k cizím lidem může být zpočátku rezervovaný a v přírodě se projevuje jeho lovecký instinkt i chuť pracovat. Nejlépe mu vyhovuje aktivní život s dostatkem pobytu venku, pohybu, kontaktu s rodinou a jasně nastavenými pravidly.
Původ Nizozemsko Plemeno je úzce spojeno s Frískem na severu Nizozemska a patří mezi vodní psy skupiny FCI 8.
Velikost Ideálně 59 cm psi, 55 cm feny FCI uvádí ideální kohoutkovou výšku 59 cm u psů a 55 cm u fen.
Hmotnost Přibližně 34 kg psi, 28 kg feny Hmotnost je podle FCI přibližně 34 kg u psů a 28 kg u fen.
Náročnost pohybu Vyšší Potřebuje pravidelný pohyb, venkovní aktivity a smysluplné zaměstnání, nejlépe v přírodě.
Oddaný rodině
Ke svým lidem bývá laskavý a přítulný. Pozornost nevyžaduje neustále, ale blízkost rodiny si užívá a dobře na ni reaguje.
Pozorný hlídač
V okolí domu je ostražitý a přirozeně hlídá. Jeho lovecký instinkt se může projevit také při pronásledování drobných škůdců.
Rezervovaný k cizím
K neznámým lidem může být zpočátku odměřenější a nedůvěřivý, neměl by však působit bázlivě.
Silný, kompaktní a dobře osvalený vodní pes
Wetterhound má pevnou a mohutnou stavbu těla, která však nemá působit těžkopádně. Podle standardu je celkově téměř čtvercového rámce, s krátkým rovným hřbetem, silným osvalením a mírně spáditou zádí. Dlouhý ocas se stáčí do spirály a pes jej nese nad zádí nebo vedle ní. Pohyb má být silný a dostatečně vydatný.
Husté kudrliny, výrazná hlava a srst odolná do nepohody
Hlava je robustní a v poměru k tělu, oči jsou středně velké a oválné. Uši jsou nasazené poměrně nízko, přiléhají k hlavě a jejich srst je u kořene nápadně kudrnatá. Krk je krátký a silný, tělo svalnaté a pevné.
Typickým znakem plemene jsou husté, pevné kudrliny. Samotný chlup je poměrně hrubý a na dotek může působit mastně, zatímco hlava a končetiny jsou osrstěné kratší srstí. FCI připouští černou nebo hnědou základní barvu s bílými znaky na hrudi či prstech; povolené jsou také černé nebo hnědé plotny, tečkování a roan.
Černobílé zbarvení v přírodě Černobílá srst v postoji Kudrnatá srst a silná hlava Voděodolná kudrnatá srstPovaha wetterhounda
Wetterhound je přirozeně samostatný a svéhlavý pes, ale ke své rodině bývá laskavý a oddaný. Nepotřebuje být člověku neustále v patách, přesto si rodinnou společnost užívá a dokáže být příjemným domácím společníkem. S dětmi může vycházet velmi dobře a při správném soužití si dokáže zvyknout také na další domácí zvířata.
Citlivý rodinný pes, který potřebuje zkušené a důsledné vedení
K cizím lidem bývá wetterhound zpočátku rezervovaný a může působit nedůvěřivě. Jakmile však člověka pozná jako běžnou součást prostředí, jeho chování se zpravidla uvolní. Zároveň jde o pozorného psa, který dobře hlídá své okolí a díky loveckému instinktu rychle reaguje na drobné škůdce.
Výcvik vyžaduje trpělivost, důslednost a schopnost pracovat se samostatnou povahou plemene. Wetterhound se nehodí pro člověka, který očekává bezvýhradnou poslušnost. Mnohem lépe funguje jasná komunikace, pravidelný trénink a respekt k jeho sebevědomému charakteru.
Péče o wetterhounda
- Srst pravidelně kontrolujte a podle potřeby pročesávejte, zejména v období línání a po pobytu v přírodě.
- Kudrnatá srst může zachytávat nečistoty, proto po výletech zkontrolujte také kůži, tlapky a prostor mezi prsty.
- Pravidelně čistěte a kontrolujte svěšené uši, ve kterých se může držet vlhkost a nečistoty.
- Nezapomínejte na dentální hygienu a pravidelné veterinární prohlídky.
- Drápy si aktivní pes často obrušuje přirozeně, přesto je nutné sledovat, zda nepřerůstají.
- Plemeno se hodí především k aktivnímu životu s častým pobytem venku a potřebuje bezpečné, suché a chráněné zázemí.
- Přestože je samostatný, neměl by být dlouhodobě izolován od rodiny, jejíž společnost je pro něj důležitá.
Pohyb a aktivity
- Wetterhound potřebuje pravidelný pohyb a hodí se především k aktivním lidem, kteří tráví hodně času venku.
- Vyhovují mu dlouhé procházky, výlety do přírody, aportování a další aktivity, při kterých může pracovat fyzicky i hlavou.
- Jako vodní pes má přirozený vztah k prostředí, ve kterém může využít svou odolnost a pracovní vlohy.
- Vzhledem k silné stavbě těla není ideální pro každou sportovní disciplínu a není nutné z něj dělat vrcholového sportovce.
- Při volném pohybu počítejte s loveckým instinktem a věnujte velkou pozornost přivolání a bezpečnosti.
- Výcvik udržujte pestrý, protože stále stejné opakování může samostatně uvažujícího psa rychle přestat bavit.
- Zátěž vždy přizpůsobte věku, kondici, zdravotnímu stavu a aktuálnímu počasí.
Zdraví a prevence
- U některých jedinců se mohou objevit oční potíže, včetně problémů s postavením očních víček.
- V podkladu jsou zmiňovány také srdeční obtíže, proto má smysl pravidelná veterinární prevence a sledování celkové kondice.
- U plemene se mohou vyskytnout potíže s kyčelními nebo loketními klouby, zejména s ohledem na jeho silnou stavbu těla.
- Udržujte psa ve zdravé hmotnosti a nepřetěžujte pohybový aparát jednostrannou nebo nepřiměřenou zátěží.
- Pravidelně kontrolujte uši, oči, kůži, zuby a pohybový aparát.
- Jakoukoli dlouhodobou změnu pohybu, únavu, bolestivost nebo změnu chování konzultujte s veterinárním lékařem.
- Při výběru štěněte se zajímejte o zdravotní stav rodičů a zodpovědný chov.
Historie plemene
Wetterhound pochází z Nizozemska, konkrétně z Fríska. Jeho kořeny sahají hluboko do historie regionu a plemeno bylo spojeno především s oblastmi bohatými na vodu. V minulosti se využívalo k lovu vyder a dalších menších škůdců, později také jako farmářský a hlídací pes.
Na začátku 20. století se wetterhound křížil se stabijhounem, čímž se začala ztrácet jeho samostatná plemenná charakteristika. Od roku 1938 proto nadšenci ve Frísku pracovali na opětovném upevnění plemene a v roce 1942 byl wetterhound oficiálně uznán. Dodnes patří k méně rozšířeným plemenům a největší tradici má stále ve své nizozemské domovině.
Wetterhound potřebuje aktivní život, důslednou výchovu a majitele, který respektuje jeho samostatnou povahu
V dobře vedené domácnosti je oddaným, pozorným a odolným společníkem. Budoucí majitel musí počítat s potřebou pravidelného pohybu, pobytu venku, péče o kudrnatou srst, silnějším loveckým instinktem a s tím, že toto plemeno má vlastní názor.