Vytrvalý a pracovitý
Tyrolský honič byl šlechtěn pro dlouhou práci na stopě a v těžkém terénu. Potřebuje pravidelnou aktivitu a smysluplné zaměstnání.
Vytrvalý pohyb v terénu
Silný a svalnatý honič
Pozorný a soustředěný výraz
Stvořený pro les a horyTyrolský honič
Vytrvalý rakouský honič pro práci v lese a horách, s výborným nosem a výrazným loveckým založenímTyrolský honič je středně velký, silný a vytrvalý lovecký pes původem z Rakouska. Byl vyšlechtěn pro samostatnou práci v náročném horském terénu, kde využívá jemný čich, orientační schopnosti a vytrvalost na stopě. Ke svému člověku bývá loajální a při správném vedení příjemný, jeho přirozené pracovní založení však nejlépe využije zkušený a aktivní majitel, ideálně myslivec.
Původ Rakousko Plemeno pochází z Tyrolska a podle FCI navazuje na staré keltské honiče.
Velikost Psi 44 až 50 cm, feny 42 až 48 cm FCI uvádí celkové rozpětí 42 až 50 cm. Hmotnost standard přesně neurčuje.
Délka života Přibližně 12 až 14 let Délka života není součástí standardu FCI a může se lišit podle genetiky, kondice a péče.
Náročnost pohybu Vysoká Jde o pracovního honiče určeného pro dlouhou a vytrvalou práci v lese a horském terénu.
Samostatný a jistý
Při lovu pracuje samostatně, drží stopu a dobře se orientuje. Tomu musí odpovídat i výchova a důsledně budované přivolání.
Loajální k člověku
Ke svému majiteli si vytváří pevný vztah a společnost lidí vyhledává. Nejlépe prospívá tam, kde je součástí každodenního života.
Výrazně lovecky založený
Má silný lovecký pud, jemný nos a vysokou chuť sledovat stopu. Není vhodné podceňovat jeho potřebu práce a bezpečného vedení.
Středně velký, silný a svalnatý honič obdélníkového rámce
Tyrolský honič je podle FCI středně velký pes se středně silnou kostrou, výrazným osvalením a robustní, zdravou stavbou. Tělo je dlouhé a obdélníkové, mírně delší než vyšší. Moderní standard již nepočítá s dřívější nízkonohou varietou, která byla z plemene vyřazena v roce 1994.
Široká hlava, dlouhé uši a hustá srst s podsadou
Lebka je široká, čistá a lehce klenutá, stop zřetelný. Oči jsou velké a tmavě hnědé. Uši jsou široké, vysoko nasazené a na koncích zaoblené. Krk je mírně klenutý, suchý a bez laloku. Ocas je vysoko nasazený a dosahuje nejméně k hleznu.
Srst tvoří husté krycí chlupy s podsadou, spíše hrubší než jemné. FCI připouští červené zbarvení nebo černou s pálením, případně trikolorní vzhled. U obou barevných variant mohou být bílé znaky na hrudi, tlapkách a končetinách, jejich absence není vadou.
Červená Černá s pálením Výrazné pálení Hustá srst s podsadouPovaha tyrolského honiče
FCI popisuje tyrolského honiče jako povahově pevného, vášnivého loveckého psa s jemným čichem. Pracuje samostatně, vytrvale sleduje stopu, výrazně se hlasově projevuje a má dobrý orientační smysl. Právě tyto vlastnosti z něj dělají výborného pracovního psa, ale zároveň plemeno, které potřebuje zkušené vedení.
Přátelský společník, který zůstává především pracovním honičem
Ke své rodině může být veselý, loajální a kontaktní. K cizím lidem bývá spíše rezervovaný, ale správně socializovaný jedinec nemá být bezdůvodně agresivní. Soužití s dětmi i dalšími zvířaty vyžaduje respekt k povaze konkrétního psa a pečlivé vedení.
Silný lovecký pud je třeba od mládí usměrňovat. Důležitá je kvalitní socializace, spolehlivé přivolání a výcvik založený na srozumitelných pravidlech. Tvrdé zacházení není vhodné, důslednost však u tohoto samostatně pracujícího honiče nelze vynechat.
Péče o tyrolského honiče
- Hustou srst s podsadou pravidelně pročesávejte, zejména v období intenzivnějšího línání.
- Po pohybu v lese a vysoké trávě kontrolujte kůži, tlapky, meziprstí a srst kvůli klíšťatům, trnům a drobným poraněním.
- Dlouhé přiléhající uši pravidelně kontrolujte a sledujte případné zarudnutí, zápach nebo nadměrné množství mazu.
- Drápy se při práci v terénu mohou obrušovat přirozeně, přesto jejich délku pravidelně kontrolujte.
- Koupání zařazujte podle potřeby a používejte šetrnou kosmetiku určenou pro psy.
- Pracovní pes potřebuje kvalitní krmivo a množství energie přizpůsobené skutečné denní zátěži.
- Po intenzivní práci dopřejte psovi dostatek odpočinku a pravidelně kontrolujte jeho celkovou kondici.
Pohyb a aktivity
- Tyrolský honič potřebuje vysokou míru každodenní aktivity a nejlépe se uplatní při lovecké práci.
- FCI ho uvádí jako ideálního pracovního psa pro myslivce v lese a horách.
- Využívá se při hlasitém lovu zajíce a lišky i při dohledávání postřelené zvěře.
- Dlouhé výlety v přírodě, práce s nosem a stopování jsou vhodným způsobem, jak zaměstnat jeho tělo i hlavu.
- Při volném pohybu je nutné počítat se silným loveckým pudem a ochotou samostatně sledovat stopu.
- Výcvik má být pravidelný, důsledný a prakticky zaměřený, aby odpovídal schopnostem pracovního honiče.
- Pro majitele, který mu nedokáže nabídnout dostatek aktivity a smysluplného zaměstnání, může být toto plemeno příliš náročné.
Zdraví a prevence
- FCI popisuje tyrolského honiče jako robustního a zdravého psa, což však nevylučuje individuální zdravotní potíže.
- U pracovního psa věnujte zvýšenou pozornost pohybovému aparátu, tlapkám a případným úrazům vzniklým při práci v terénu.
- Po každém náročném lovu nebo delším pohybu v lese zkontrolujte celé tělo, zejména končetiny, polštářky a kůži.
- Důležitá je pravidelná ochrana proti klíšťatům a dalším vnějším parazitům podle doporučení veterinárního lékaře.
- Preventivní veterinární prohlídky pomáhají zachytit zdravotní změny dříve, než začnou psa při práci omezovat.
- Udržujte optimální hmotnost a dobrou svalovou kondici, protože obojí má význam pro dlouhodobou funkčnost pohybového aparátu.
- Každé opakované kulhání, bolestivost, zhoršení výkonu nebo výraznou změnu chování konzultujte s veterinárním lékařem.
Historie plemene
Tyrolský honič stejně jako další typy brakýřů navazuje podle FCI na keltské honiče. Už kolem roku 1500 využíval císař Maxmilián I. podobné psy při lovu v Tyrolsku a zmiňoval je ve svých loveckých zápiscích.
Cílený chov jednotlivých linií začal v Tyrolsku kolem roku 1860. V roce 1896 byl vytvořen standard, který byl oficiálně uznán v roce 1908. Z původně většího množství variet zůstaly červená a černá s pálením. Nízkonohá varieta byla ze standardu vyřazena v roce 1994. Dnes zůstává tyrolský honič především pracovním psem pro myslivce v lese a horském prostředí.
Tyrolský honič potřebuje práci, pohyb a zkušeného člověka, který dokáže využít jeho silné lovecké vlohy
Nejlépe se cítí po boku aktivního myslivce, který mu nabídne pravidelnou práci v terénu, kvalitní výcvik a blízký kontakt. V odpovědných rukou je vytrvalým, schopným a loajálním partnerem, jehož přirozené vlohy nejlépe vyniknou v lese a horách.