Klidný a přátelský
Při správném vedení bývá vyrovnaný, přátelský a doma dokáže dobře odpočívat po dostatečné aktivitě.
Klidný a věrný společník
Pozorný a klidný výraz
Pevná téměř kvadratická stavba
Typické černé zbarvení s pálenímSmalandský honič
Vytrvalý švédský honič s klidnou povahou, silným loveckým instinktem a velkou potřebou pohybuSmalandský honič je středně velký švédský lovecký pes určený především k samostatnému lovu zajíce a lišky. Standard jej popisuje jako klidného, přátelského, věrného a zaníceného psa. V rodině může být příjemným aktivním společníkem, potřebuje však každodenní pohyb, zaměstnání čichem, důslednou socializaci a laskavou výchovu založenou na odměnách.
Původ Švédsko Plemeno pochází z oblasti Småland a patří mezi původní švédské honiče.
Velikost Psi 46 až 54 cm, feny 42 až 50 cm Ideální výška je 50 cm u psů a 46 cm u fen. FCI standard hmotnost neurčuje.
Délka života Přibližně 12 až 15 let Délku života ovlivňuje kondice, prevence, kvalita péče, výživa a celkový zdravotní stav.
Náročnost pohybu Vysoká Potřebuje denní aktivní pohyb, delší procházky, výlety a pravidelné zaměstnání čichem.
Věrný a pozorný
Ke svému člověku si vytváří pevný vztah a díky přirozené ostražitosti může spolehlivě upozornit na dění kolem domu.
Vytrvalý a aktivní
Jako pracovní honič má dostatek energie, odolnost a chuť pohybovat se dlouho v terénu i za méně příznivého počasí.
Samostatný při práci
Byl vyšlechtěn pro samostatnou práci, proto může při výcviku projevit nezávislost a potřebuje srozumitelná pravidla.
Robustní, silný a přitom elegantní švédský honič
Smalandský honič má téměř kvadratický rámec, pevnou kostru a silné, kompaktní tělo, které však nesmí působit těžkopádně. Hloubka těla má odpovídat přibližně polovině kohoutkové výšky. Hřbet je krátký a silný, bedra svalnatá a mírně klenutá, hrudník dobře vyvinutý a pohyb má být paralelní, silný a prostorný.
Tvrdší srst, tmavé oči a typické pálení
Hlava je suchá a středně dlouhá, stop dobře vyjádřený a čenich silný, nikoli špičatý. Oči jsou mandlového tvaru a obvykle tmavě hnědé s klidným výrazem. Uši jsou nasazené poměrně vysoko, ploše visí podél hlavy a mají zaoblené špičky.
Srst je středně dlouhá, tvrdá a přiléhavá, na hřbetě a krku hrubší. Podsada je krátká, hustá a měkká. FCI povoluje černé nebo játrově hnědé zbarvení s pálením v odstínech od jantarové po teplou kaštanovou. Malé bílé znaky jsou přípustné na hrudi a prstech. Ocas může být přirozeně dlouhý, polodlouhý nebo vrozeně krátký.
Černá s pálením Černá s pálením, detail hlavy Černá s pálením, profil Černá s pálením, malý bílý znakPovaha smalandského honiče
Smalandský honič je podle standardu klidný, přátelský, věrný a zanícený pes. Při dostatku aktivity dokáže být doma vyrovnaný, venku se však rychle projeví jeho pracovní energie a výrazný lovecký instinkt. Je vhodný především pro aktivní majitele, kteří mu nabídnou dostatek pohybu, kontaktu a smysluplného zaměstnání.
Inteligentní lovec, který potřebuje laskavé a důsledné vedení
Výcvik je vhodné stavět na pochvale, odměnách a krátkých, srozumitelných lekcích. Smalandský honič se dokáže dobře učit, jeho samostatnost však může být při práci i běžné poslušnosti znát. Důležitý je zejména spolehlivý základní výcvik, práce s přivoláním a bezpečné vedení v prostředí s výskytem zvěře.
Lovecký pud může komplikovat soužití s drobnými domácími zvířaty a při venčení je potřeba počítat s chutí sledovat pachovou stopu. Včasná socializace, jasná pravidla a dostatek společných aktivit pomáhají jeho energii i přirozené vlohy nasměrovat žádoucím směrem.
Péče o smalandského honiče
- Středně dlouhou tvrdší srst pravidelně vykartáčujte, aby se odstranily uvolněné chlupy a nečistoty.
- V období výraznějšího línání je vhodné vyčesávání zintenzivnit podle aktuální potřeby psa.
- Koupání není nutné často, většinou postačí tehdy, když je pes skutečně znečištěný.
- Pravidelně kontrolujte uši, zejména po pohybu v lese, vysoké trávě nebo vlhkém prostředí.
- Kontrolujte tlapky, polštářky a drápy, protože aktivní pes může při pohybu v terénu snadno utrpět drobné poranění.
- Součástí běžné péče má být také dentální hygiena a pravidelné veterinární preventivní prohlídky.
- Odolná srst mu pomáhá zvládat nepříznivé počasí, přesto potřebuje bezpečné a suché zázemí a kontakt se svou rodinou.
Pohyb a aktivity
- Každý den potřebuje dostatek aktivního pohybu a nestačí mu pouze krátké venčení kolem domu.
- Vhodné jsou delší procházky, výlety do přírody, turistika a další činnosti přizpůsobené jeho kondici.
- Velmi důležité je zaměstnání čichem, například hledání pamlsků, pachové hry a jednoduché stopovací úkoly.
- Při pohybu ve volné přírodě je nutné respektovat silný lovecký instinkt a riziko následování zvěře.
- Přivolání je potřeba systematicky trénovat, ale ani dobrý výcvik nemusí v silně lákavém prostředí zcela potlačit lovecké vlohy.
- Jednotvárnost mu nesvědčí, proto je vhodné střídat fyzickou aktivitu s úkoly vyžadujícími soustředění.
- Zátěž vždy přizpůsobte věku, zdravotnímu stavu, počasí a aktuální kondici konkrétního psa.
Zdraví a prevence
- Smalandský honič je pracovně založené a obecně odolné plemeno, přesto potřebuje stejnou preventivní péči jako ostatní psi.
- Dodržujte pravidelné veterinární kontroly, očkování a ochranu proti vnitřním i vnějším parazitům.
- Po pohybu v terénu kontrolujte oči, uši, kůži, tlapky a srst kvůli poranění, osinám, klíšťatům nebo jiným cizím tělesům.
- Udržujte psa ve štíhlé a dobře osvalené kondici, která snižuje zbytečnou zátěž pohybového aparátu.
- Kulhání, neochotu k pohybu, bolestivost nebo náhlý pokles výkonnosti je vhodné řešit s veterinárním lékařem.
- U aktivního psa je důležitá dostatečná regenerace, přístup k vodě a postupné zvyšování fyzické zátěže.
- Při výběru štěněte se zajímejte o zdravotní stav rodičů, blízkých příbuzných a podmínky, ve kterých je vrh odchováván.
Historie plemene
V oblasti Småland se během 19. století vyskytovalo více typů honičů rozdílného původu, velikosti, zbarvení i délky ocasu. Část jejich předků tvořili němečtí, polští a baltičtí honiči, kteří se do oblasti dostali s vojáky vracejícími se z válek v letech 1611 až 1718. Tito psi byli kříženi s místními farmářskými psy špicovitého typu a později také s anglickými honiči.
Na začátku 20. století se chovatelé snažili původní typ smalandského honiče znovu ustálit, zejména variantu s vrozeně krátkým ocasem. První standard z roku 1921 však připouštěl jak přirozeně krátký, tak dlouhý ocas a později byl několikrát upravován. Plemeno je vytrvalým hlasitě pracujícím honičem využívaným hlavně k lovu zajíce a lišky, tradičně i další drobné zvěře, nikoli jelenovitých.
Smalandský honič potřebuje aktivního člověka, dostatek prostoru pro pohyb a důsledné vedení
Při správném zaměstnání může být věrným a vyrovnaným společníkem, který doma dobře odpočívá a venku naplno využívá svou energii, vytrvalost a vynikající čich. Budoucí majitel musí počítat se silným loveckým instinktem, samostatností a potřebou pravidelné fyzické i mentální aktivity.