Silně oddaná
Ke svému člověku si vytváří pevné pouto a často ho pozorně sleduje při každodenních činnostech.
Krátkosrstá čivava v pohybu
Dlouhosrstá čivava v postoji
Výrazná hlava a velké uši
Malý společník do přírodyČivava je drobný, chytrý a sebevědomý společenský pes, který si často vytváří velmi silné pouto k jednomu člověku. Vyskytuje se v krátkosrsté i dlouhosrsté variantě, přičemž obě mají stejný standard, povahu i nároky na výchovu. Přestože je malá, potřebuje pravidelné procházky, socializaci, jasná pravidla a bezpečné zacházení.
Ke svému člověku si vytváří pevné pouto a často ho pozorně sleduje při každodenních činnostech.
Navzdory malé velikosti se chová statečně a někdy přeceňuje své síly vůči větším psům.
Rychle chápe nové úkoly, ale potřebuje důsledné vedení, aby svou chytrost nevyužívala ve svůj prospěch.
Na neobvyklé dění často upozorňuje štěkotem, který je vhodné od mládí citlivě usměrňovat.
Čivava je nejmenší psí plemeno s kompaktní, harmonickou a téměř čtvercovou stavbou těla. Charakteristická je zakulacená hlava jablíčkového tvaru, výrazné oči a velké trojúhelníkové uši nesené vzpřímeně. Ocas je středně dlouhý, vysoko nasazený a bývá nesený v oblouku nebo zatočený nad hřbetem.
Krátkosrstá čivava má hladkou, měkkou a těsně přiléhající srst. Na krku a ocasu může být srst o něco delší, zatímco na hlavě a uších bývá velmi krátká. Péče je jednoduchá, přesto však krátká srst neposkytuje dostatečnou ochranu před chladem.
Dlouhosrstá čivava má jemnou, hedvábnou, rovnou nebo lehce zvlněnou srst. Výraznější osrstění se objevuje na uších, krku, zadní straně končetin a ocasu. Přípustná je široká škála barev a jejich kombinací.
Krátkosrstá varianta
Dlouhosrstá varianta
Jablíčková hlava a velké uši
Bohaté osrstění ocasuČivava je temperamentní, bystrá a silně orientovaná na svou rodinu. Často si vybere jednoho člověka, ke kterému je mimořádně loajální a někdy také ochranářská nebo majetnická. Ráda bývá středem pozornosti a rychle zjistí, jak si získat výhody.
Rozmazlování bez pravidel může vést k nadměrnému štěkání, žárlivosti, nejistotě nebo konfliktnímu chování. Čivava proto potřebuje stejnou socializaci a výchovu jako větší pes. Výcvik má být klidný, pozitivní a důsledný, bez křiku a hrubého zacházení.
K cizím lidem bývá často rezervovaná a při nedostatečné socializaci může reagovat uštěkaně. S dalšími čivavami obvykle vychází dobře, soužití s většími psy však vyžaduje opatrnost kvůli výraznému rozdílu ve velikosti a riziku nechtěného poranění.



Čivava pochází z Mexika a nese jméno podle severomexického státu Chihuahua. Její původ není zcela jednoznačný, ale často se spojuje s malými psy techichi, které chovaly předkolumbovské civilizace. Tito psi mohli mít společenský i duchovní význam.
V 19. století začali malí mexičtí psi přitahovat pozornost návštěvníků ze Spojených států a postupně se rozšířili do dalších zemí. Čivava se stala oblíbeným společenským plemenem a dnes je známá po celém světě v krátkosrsté i dlouhosrsté variantě.

Nejlépe prospívá u lidí, kteří ji nevnímají jen jako drobný módní doplněk, ale jako skutečného psa s potřebou pohybu, socializace a jasných pravidel. Důležitá je ochrana před chladem a úrazy, pravidelná péče o chrup, kontrola hmotnosti a laskavý pozitivní výcvik.