RHODÉSKÝ RIDGEBACK

Jako u všech větších plemen je častá dysplazie kyčelního a loketního kloubu – poznáme ji bolestí, problémy při vstávání a obtížným pohybem. Kožní problémy jsou dalším častým problémem (alergie, infekce, cysty) – nejzávaznější cysty najdeme nejčastěji na hřbetě či na krku a většinou musí být chirurgicky vyoperovány – poznáme je drbáním, vyrážkou či zarudnutím. Důležité jsou pravidelné prohlídky u veterináře. 

Rhodéský ridgeback není namáhavé plemeno na péči o srst. Postačí pravidelné kartáčování, aby se odstranila stará srst a občasné vykoupání při větším zašpinění. Zvláštní pozornost musí být věnována jeho hřebenu na zádech, kontrola pokožky kvůli podrážděnosti či spáleninám je nutná. Bohatá strava na živiny, vitamíny a minerály j důležitá, zvláště při vysoké fyzické námaze. Oči a zuby také potřebují pravidelně kontrolovat.

Pravidelné a dlouhé procházky několikrát denně jsou ideální. Baví je i běhání a plavání které jsou skvělou formou vybití nadbytečné energie. Rhodéský ridgeback je velmi aktivní pes a potřebuje jak fyzickou, tak mentální stimulaci. Pro tu mentální jsou dobré různé hračky, agility a hry, při kterých musí přemýšlet a zapojit mozek.

Historie rhodéských ridgebacků sahá až do 16.-17. století, kdy se kvůli kolonizaci křížili lovečtí psi domorodých kmenů v Africe a evropští psi. Přívlastek „rhodéský“ získali po Rhodésii, která se rozléhá na území dnešního Zimbabwe. Původní název „African Lion Hound“ byl změněn na ten dnešní a odráží část jejich afrického původu. Dnes jsou rozšířeni po celém světě a získali si oblibu u spoustu milovníků psů.