Veselý a hravý
Do společných aktivit se zapojuje s chutí, bývá zvídavý, temperamentní a připravený objevovat nové prostředí.
Hbitý a pružný pohyb
Lehká a pružná stavba
Pozorný a živý výraz
Odolný severský společníkNorský lundehund je malé, velmi pohyblivé a společenské plemeno původně vyšlechtěné k lovu papuchalků na strmých norských útesech. Vyniká neobvyklou stavbou těla, samostatným uvažováním a živou povahou. Ke své rodině bývá oddaný a přátelský, potřebuje však citlivou výchovu, pravidelný pohyb, dobrou socializaci a pečlivé sledování trávení.
Do společných aktivit se zapojuje s chutí, bývá zvídavý, temperamentní a připravený objevovat nové prostředí.
Neobvyklá pružnost a stavba končetin mu umožňují obratně se pohybovat v členitém terénu a na skalách.
Rychle se učí, ale nepůsobí jako pes, který automaticky splní každý povel bez vlastního uvážení.
Ke své rodině si vytváří silnou vazbu, dlouhou samotu však může snášet obtížně a potřebuje její postupný nácvik.
Norský lundehund má obdélníkovou, lehkou a pružnou stavbu těla, rovný a silný hřbet a středně dlouhý krk bez laloku. Hlava je klínovitá, oči jsou mírně šikmé a uši vztyčené, trojúhelníkové a velmi pohyblivé. Ocas může být nesený nad hřbetem, stočený do kroužku nebo volně svěšený.
Nejvýraznějším znakem plemene je nejméně šest plně vyvinutých prstů na každé tlapě. Lundehund dokáže výrazně ohýbat krk dozadu, roztáhnout přední končetiny do stran a uzavírat ušní boltce. Tyto zvláštnosti mu v minulosti pomáhaly při šplhání v úzkých skalních štěrbinách.
Srst je hustá, hrubší, krátká a přiléhavá, s měkkou podsadou. Na krku, zadní straně stehen a ocasu bývá delší. Zbarvení tvoří různé odstíny červené až plavé s černými konečky chlupů, případně šedé nebo černé znaky, vždy však v kombinaci s bílou.
Červenohnědá s bílou
Plavá s bílými znaky
Tmavší kresba hlavy
Červená s černými konečkyNorský lundehund bývá veselý, přátelský, zvídavý a silně orientovaný na svou rodinu. Při dobré socializaci obvykle vychází s dětmi i dalšími psy. K neznámým lidem může být zpočátku zdrženlivý a na neobvyklé zvuky často upozorňuje štěkotem.
Výcvik by měl být krátký, pestrý a založený na odměnách. Lundehund je inteligentní, ale zachoval si samostatnost a nemusí bezmyšlenkovitě opakovat každý cvik. Hrubé zacházení nebo přílišný nátlak mohou narušit jeho důvěru, zatímco klidná důslednost a motivace přinášejí nejlepší výsledky.
Samotu je potřeba nacvičovat postupně už od štěněte. Přestože dobře vedený dospělý pes zvládne několik hodin odpočívat bez majitele, dlouhé a časté odloučení pro něj není vhodné. Potřebuje blízkost lidí, pravidelný režim a dostatek společných zážitků.



Norský lundehund patří mezi nejstarší norská psí plemena. Po staletí pomáhal obyvatelům pobřeží lovit papuchalky a vybírat jejich vejce z těžko přístupných skalních dutin. Jeho mimořádná pružnost, větší počet prstů a schopnost uzavírat ušní boltce mu umožňovaly bezpečně se pohybovat v úzkých štěrbinách a na strmých útesech.
S ústupem tradičního lovu ztratil své původní pracovní využití a jeho počet výrazně poklesl. Plemeno navíc zasáhly epidemie psinky a ocitlo se na pokraji vyhynutí. Díky úsilí několika norských chovatelů se jej podařilo zachránit. Dnes je stále velmi vzácným, převážně společenským plemenem.

Ve správně vedené domácnosti dokáže být veselým, věrným a neobyčejně zajímavým společníkem. Budoucí majitel však musí počítat s jeho samostatností, potřebou pohybu a zaměstnání, sklonem pronásledovat ptáky i zvýšeným rizikem specifických zažívacích problémů.