NORSKÝ BUHUND

Norský buhund má pouze mírné sklony k tvorbě zubního kamene, tudíž byste neměli ústní hygienu vůbec podceňovat. Další genetické predispozice u něj nebyly zaznamenané. Obecně se plemeno může dožívat až krásných 15 let.

Norský buhund potřebuje kvalitní stravu. I když je pes přizpůsobený k tomu vyžít z mála, není zde důvod, abychom na svém mazlíčkovi šetřili. 

Důležitým faktorem bude pravidelná péče formou kartáčování a česání srsti, jelikož špicové línají. Zastřihávání drápků byste měli praktikovat dle potřeby.

Norský buhund je velmi energický, vytrvalý a odolný pes. Je nadšeným sportovcem vhodným na širokou škálu psích disciplín. Ale také dokáže být rodinným psem, který bude rád za dlouhé procházky se svými lidmi. 

Co se výcviku týče, špicové jsou obecně dost svéhlaví a samostatní. Dokážou být i tvrdohlaví, proto je nutné nastavit pevný výcvik, který psa bude bavit, to je většinou formou pamlsků či hry. 

Náplň práce těchto psů byla zejména práce na farmě, kde naháněli a pásli dobytek. Dokonce se využívali jako tažní a honáčtí psi. Mezi jejich příbuzné vrstevníky patří například islandský pes nebo švédský losí pes. 

Postupem času plemeno vzrostlo na popularitě a dostalo se až do Velké Británie. Plemenný standard byl zpracován roku 1943 a dnes můžeme buhunda spatřit především jako rodinného společníka.