Věrný své rodině
Ke svým lidem si vytváří pevné pouto a při správném vedení je oddaným a spolehlivým společníkem.
Odvážný strážce od mládí
Pevný a odolný horský pes
Vážný a soustředěný výraz
Bdělý ochránce svého územíCão de Castro Laboreiro patří mezi nejstarší plemena Pyrenejského poloostrova. Tento robustní horský pes byl po generace využíván k ochraně stád, obydlí a majetku před predátory. Ke své rodině bývá věrný a poslušný, vůči cizím lidem přirozeně rezervovaný a při hlídání samostatný, odvážný a neustále pozorný.
Ke svým lidem si vytváří pevné pouto a při správném vedení je oddaným a spolehlivým společníkem.
Je neustále pozorný, pravidelně kontroluje svěřené území a rychle reaguje na neobvyklou situaci.
Byl vyšlechtěn k rozhodování bez přímých pokynů člověka, proto potřebuje zkušené a klidné vedení.
Navzdory pevné stavbě je pohyblivý, vytrvalý a dobře přizpůsobený náročnému horskému terénu.
Cão de Castro Laboreiro je silný, energický a harmonicky stavěný pes s vážným výrazem. Tělo je mírně delší než vyšší, pevné a dobře osvalené. Přestože má lehce molossoidní vzhled, nemá působit těžce ani hrubě – důležitá je funkčnost, obratnost a odolnost.
Hlava je středně velká, spíše lehčí než hrubá, s dlouhým rovným čenichem a nevýrazným stopem. Mandlové oči jsou šikmo uložené a jejich odstín odpovídá barvě srsti. Uši jsou poměrně vysoko nasazené, tenké, téměř trojúhelníkové a přirozeně svěšené podél hlavy.
Srst je krátká, přibližně pět centimetrů dlouhá, velmi hustá, hladká a bez podsady. Typické je vlkošedé nebo žíhané zbarvení. Nejvíce ceněná je takzvaná „horská barva“ – žíhání v různých odstínech šedé, černé, načervenalé až mahagonové. Podle platného standardu má být ocas přirozený; kupírovaný ocas není přípustný.
Tmavé štěněcí zbarvení
Typické žíhání
Vážný výraz hlavy
Horská barva srstiKe své rodině je věrný, učenlivý a přirozeně ochranářský. Při hlídání pracuje samostatně, často obchází svěřené území a pečlivě sleduje okolí. K cizím lidem bývá rezervovaný a může působit nedůvěřivě, nemá však být bezdůvodně konfliktní ani nervózní.
Plemeno potřebuje majitele, který rozumí samostatným strážním psům. Výcvik musí být klidný, důsledný a spravedlivý, protože tvrdý nátlak může narušit důvěru. Důležitější než mechanické opakování povelů je pevný vztah, jasná pravidla a dobrá ovladatelnost v běžných situacích.
Časná a promyšlená socializace pomáhá psovi správně rozlišovat běžné návštěvy, nové prostředí a skutečné ohrožení. Soužití s dětmi a dalšími zvířaty může být dobré, pokud s nimi vyrůstá a jsou respektovány jeho hranice. Kvůli velikosti a ochranářské povaze je vždy nutný dohled dospělého.



Cão de Castro Laboreiro je jedním z nejstarších plemen Pyrenejského poloostrova. Jméno získal podle vesnice Castro Laboreiro v obci Melgaço na samém severu Portugalska. Drsná horská oblast mezi řekou Minho a pohořími Peneda a Soajo dosahuje nadmořské výšky až přibližně 1 400 metrů.
Po staletí zde tito psi chránili stáda, obydlí a majetek před vlky i dalšími hrozbami. Museli být odolní vůči nepříznivému počasí, schopní samostatného rozhodování a zároveň věrní lidem, se kterými žili. Tyto vlastnosti si plemeno zachovalo dodnes a mimo Portugalsko zůstává poměrně vzácné.

Dobře vedený Cão de Castro Laboreiro je věrný, odvážný a mimořádně pozorný ochránce. Nejlépe prospívá u majitele, který respektuje jeho samostatnost, nastaví jasná pravidla a zajistí časnou socializaci, bezpečný prostor i pravidelnou aktivitu. Odměnou je ušlechtilý a spolehlivý strážce s pevnou vazbou ke své rodině.