BERGMANSKÝ OVČÁK

Bergamský ovčák se dokáže dožít až 15 let, ale vše záleží na zdravotnímu stavu vašeho chlupatého miláčka.

Obecně u něj nejsou známé žádné predispozice k onemocněním, ale z jeho zevnějšku již můžeme odvodit, že se jedná o velké a těžké plemeno, které by mohlo mít problém například s kostmi a klouby. Proto bude nejvhodnější vašemu hafanovi podávat kvalitní kloubní výživu a vyhýbat se tvrdým skokům.

Bergamský ovčák přece jen není žádný malý ratlík, kterému by stačil pelíšek a malý koutek v bytě. Potřebuje dostatek prostoru a volného pohybu, proto ocení zahradu, kde se bude moc volně proběhnout. Z jeho psího zápachu ve voňavém bytě byste také nebyli nadšení.

Zajímavostí je péče o jeho srst, která se zhruba do jednoho roku věku může kartáčovat normálním hřebenem, ale poté začíná plstnatět. Měli byste tomu nechat volný průběh a prameny pravidelně rozdělovat.

Tito psi jsou jednoduše pastevečtí a potřebují pravidelný a kvalitní pohyb různé formy. Můžete spolu podniknout různé procházky, túry, výlety, projížďky na kole nebo klasické psí hry s míčkem. To vše bude mít bergamský ovčák opravdu rád.

Obecně platí, že ovčáci se do výcviku příliš nehrnou i přesto, že jsou vysoce inteligentní a pracovití. Výchovu a učení se novým povelům musíte chytnout zábavnou a hravou formou.  

Mezi předky bergamského ovčáka patří například briard, ale také další ovčácká plemena, která měla za úkol nahánět stáda ovcí.

Tito psi pracovali v horách Bergama, odkud pochází i jejich název, dlouhou dobu před vznikem samotné Římské říše.

Již bývá zvykem, že během války počty psích jedinců rapidně klesají a jinak tomu není ani i bergamského ovčáka. Naštěstí se plemeno zalíbilo některým chovatelům a počty se tak navýšily.

Dnes můžeme pár ovčáků spatřit i na našem území, ale stálé se jedná o poměrně vzácné a málo rozšířené plemeno.