Vytrvalý a odolný
Je stavěný pro dlouhou práci v horském terénu a nepříznivém počasí.
Odolný pes do terénu
Energie a vytrvalost
Práce za každého počasí
Pevná a kompaktní stavbaAlpský jezevčíkovitý brakýř je robustní lovecký pes s krátkými končetinami, výborným čichem a mimořádnou pracovní vytrvalostí. Byl vyšlechtěn pro dosled poraněné zvěře a hlasité sledování stopy zajíce nebo lišky. Při správném vedení bývá věrný, vyrovnaný a příjemný společník pro aktivní a zkušenější majitele.
Je stavěný pro dlouhou práci v horském terénu a nepříznivém počasí.
Při práci umí rozhodovat sám, doma ale potřebuje jasná a důsledná pravidla.
Ke své rodině bývá oddaný, přátelský a při správné socializaci spolehlivý.
Nejlépe prospívá u člověka, který mu nabídne pohyb, výcvik a smysluplnou práci.
Alpský jezevčíkovitý brakýř je nízký, pevný a silně stavěný pes s výrazným osvalením a hustou srstí. Má protáhlé tělo, široký hrudník, silné končetiny, tmavé oči a středně dlouhé převislé uši se zaoblenými konci. Celkově působí kompaktně, odolně a připraveně k práci.
Kohoutková výška se pohybuje mezi 34–42 cm. Ideální výška je přibližně 37–38 cm u psů a 36–37 cm u fen. Tělo je v poměru k výšce výrazně delší, ale musí zůstat funkční, pevné a dobře osvalené. Pohyb je prostorný, plynulý a nejčastějším chodem bývá klus.
Dvojitá srst se skládá z velmi husté krycí srsti a bohaté podsady. Ideálním zbarvením je tmavá jelení červeň s jemně rozptýlenými černými chlupy nebo bez nich. Povolena je také černá barva s jasně ohraničenými červenohnědými znaky na hlavě, hrudi, končetinách a spodní straně ocasu. Malá bílá hvězda na hrudi je přípustná.
Tmavá jelení červeň
Červenohnědé tóny
Tmavší kresba hlavy
Hustá dvojitá srstBrakýř je inteligentní, přátelský a nebojácný pes s vyrovnanou povahou. Ke svému člověku bývá velmi loajální, při práci však dokáže samostatně vyhodnotit situaci a soustředit se na stopu. Jeho lovecký temperament vyžaduje zkušené vedení, pravidelné zaměstnání a důslednou socializaci.
Výcvik by měl být trpělivý, pestrý a založený na pozitivní motivaci. Dlouhé mechanické opakování ho rychle přestane bavit, zatímco stopování, pachové hry a praktické úkoly dokážou využít jeho přirozené schopnosti i chuť spolupracovat.
Při správné socializaci může dobře fungovat v aktivní rodině a vycházet s dětmi. Kvůli výraznému loveckému pudu však může pronásledovat drobná zvířata nebo zvěř. Důležitý je proto trénink přivolání, bezpečné vedení v přírodě a respekt k jeho pracovnímu založení.



Lovečtí psi podobného typu byli ve střední Evropě využíváni už velmi dlouho. V letech 1881 a 1885 doprovázeli alpské brakýře myslivce korunního prince Rudolfa Habsburského na loveckých cestách do Turecka a Egypta, což pomohlo zvýšit povědomí o jejich pracovních kvalitách.
V roce 1932 byl alpsko-krušnohorský jezevčíkovitý brakýř uznán rakouskými kynologickými organizacemi jako třetí národní plemeno honičů. V roce 1975 získal dnešní název a Rakousko bylo určeno jako země původu. Dodnes zůstává ceněným pracovním psem horských myslivců.

Nejlépe prospívá u aktivního a zkušeného majitele, který mu nabídne pravidelné stopování, pohyb v přírodě a smysluplné úkoly. Důležité je spolehlivé přivolání, bezpečné vedení kvůli silnému loveckému pudu, kontrola hmotnosti a pravidelná péče o uši, záda i pohybový aparát.