Veselý a aktivní
Má rád pohyb, hry a pobyt venku. Nejlépe prospívá tam, kde může být pravidelně součástí společných aktivit.
Aktivní a vytrvalý pohyb
Kompaktní a pevná stavba
Jemný a přátelský výraz
Typická červenobílá hlavaWelššpringršpaněl je středně velký lovecký pes s výraznou červenobílou srstí, živým temperamentem a silným vztahem k rodině. Je přátelský, jemný a nekonfliktní, zároveň si však zachovává výrazný lovecký instinkt. Potřebuje každodenní aktivitu, kvalitní přivolání, důslednou socializaci a dostatek společných činností, při kterých může využít svůj nos i chuť pracovat.
Má rád pohyb, hry a pobyt venku. Nejlépe prospívá tam, kde může být pravidelně součástí společných aktivit.
Ke svým lidem bývá jemný, přítulný a loajální. Vyhledává jejich blízkost a rád s nimi tráví co nejvíce času.
Je přirozeně dobrým stopařem a loveckým pomocníkem, proto je důležité spolehlivé přivolání a kvalitní základní výcvik.
Při dobré socializaci bývá přátelský k lidem i zvířatům a nemá působit agresivně ani nervózně.
Welššpringršpaněl má souměrnou, kompaktní stavbu těla, hluboký hrudník a pevné, dobře osvalené končetiny. Nesmí působit vysokonohým dojmem a jeho tělesné proporce mají odpovídat vytrvalému pracovnímu psovi. Pohyb je plynulý, vydatný a energický, s dobrým záběrem zadních končetin.
Hlava je proporčně vyvážená, s jasně vyznačeným stopem a středně dlouhou, rovnou tlamou. Oči jsou oříškové až tmavé a mají jemný, pozorný výraz. Uši jsou nasazené poměrně nízko, přiléhají k lícím a svým tvarem připomínají list vinné révy.
Srst je rovná nebo hladce přiléhající, hedvábná a hustá, nikdy nemá být drátovitá ani zvlněná. Na končetinách, uších a ocasu vytváří přiměřené praporce. FCI připouští pouze sytě červené a bílé zbarvení.
Červenobílá srst v pohybu
Červenobílá srst v postoji
Typické červenobílé zbarvení
Detail červenobílé hlavyWelššpringršpaněl je optimistický, veselý a oddaný pes, který si vytváří silné pouto ke svému majiteli a celé rodině. Bývá přítulný, hravý a vděčný za společnou pozornost. Při dobré socializaci si obvykle rozumí s dětmi i dalšími zvířaty a v domácnosti působí jako příjemný rodinný společník.
Jeho lovecký původ je potřeba respektovat od štěněte. Výcvik poslušnosti a především přivolání mají velký význam, protože pach zvěře může být pro psa velmi silným podnětem. Nejlépe reaguje na klidný, důsledný a pozitivně vedený trénink s jasně nastavenými pravidly.
Welššpringršpaněl potřebuje také kvalitní socializaci, aby se dobře orientoval v různých prostředích, mezi lidmi i dalšími psy. Tvrdé zacházení není vhodné; mnohem lépe funguje trpělivost, pravidelnost, odměny a dostatek společné práce.



Welššpringršpaněl má úzce spjatou historii s ostatními britskými španěly. Zmínky o červenobílých psech podobného typu sahají do 16. století. Jejich úkolem bylo vyhledávat, nahánět a zvedat zvěř, která se dříve chytala do sítí a později lovila se střelnou zbraní.
Postupně se červenobílý typ spojoval především s Walesem, odkud pochází i dnešní název plemene. Na začátku 20. století byl welššpringršpaněl uznán jako samostatné plemeno a jeho první standard byl sepsán v roce 1902. Dodnes si zachoval pracovní vlohy a uplatňuje se jako lovecký pes i jako aktivní rodinný společník.

V dobře vedené domácnosti je veselým, přítulným a oddaným společníkem. Budoucí majitel však musí počítat s výrazným loveckým instinktem, vysokou potřebou pohybu, pravidelnou péčí o srst a uši a s důležitostí spolehlivého přivolání.