Vyrovnaný a sebejistý
V běžných situacích má působit klidně, jistě a nebojácně, bez zbytečné nervozity nebo přehnaných reakcí.
Síla, vytrvalost a obratnost
Mohutná a harmonická stavba
Pozorný a přátelský výraz
Klidný a oddaný společníkVelký švýcarský salašnický pes
Mohutný, vyrovnaný a sebejistý rodinný pes s výraznou trikolorní kresbouVelký švýcarský salašnický pes je silné, dobře osvalené a přitom obratné plemeno ze Švýcarska. Vyniká vyrovnanou, pozornou a sebejistou povahou, ke své rodině bývá oddaný a k známým lidem přátelský. Původně pracoval jako strážní, tažný a honácký pes, proto i dnes potřebuje pravidelný pohyb, zaměstnání a blízký kontakt se svými lidmi.
Původ Švýcarsko Švýcarské pracovní plemeno, původně využívané jako strážní, tažný a honácký pes.
Velikost Psi 65 až 72 cm, feny 60 až 68 cm FCI stanovuje přesnou výšku v kohoutku; hmotnost ve standardu uvedena není.
Délka života Přibližně 8 až 12 let Dobrou kondici podporuje zdravá hmotnost, přiměřený pohyb a pravidelná veterinární prevence.
Náročnost pohybu Střední Potřebuje každodenní procházky, společné aktivity a smysluplné zaměstnání, ne však extrémní vytrvalostní zátěž.
Oddaný rodině
Ke známým lidem bývá dobromyslný a velmi věrný, rád se zapojuje do společného života a drží se blízko své rodiny.
Pozorný hlídač
Má přirozenou ostražitost a všímá si dění kolem sebe, vůči cizím lidem však má být sebejistý a dobře ovladatelný.
Silný a pracovitý
Historie tažného a hospodářského psa se odráží v jeho síle, vytrvalosti a ochotě spolupracovat při smysluplné činnosti.
Mohutný, silný a dobře osvalený pes s pevnou kostrou
Velký švýcarský salašnický pes je robustní, těžšího rámce a výrazně osvalený, přesto má působit vytrvale a obratně. Tělo je mírně delší než výška v kohoutku, hřbet pevný a rovný, hrudník široký a hluboký. Rozdíl mezi psy a fenami má být zřetelně patrný.
Typická trikolorní srst s černým základem, pálením a čistými bílými znaky
Hlava je silná a odpovídá mohutnosti těla, nemá však působit těžkopádně. Oči jsou středně velké, mandlového tvaru, v odstínech od oříškové po kaštanově hnědou. Uši jsou středně velké, trojúhelníkové a v klidu přiléhají k lícím. Nosní houba je vždy černá.
Srst je dvojitá, s hustou podsadou a středně dlouhou krycí srstí; přípustná je i krátká krycí srst, pokud je podsada zachována. Základní barva je černá se symetrickým rezavě hnědým pálením a čistými bílými znaky na hlavě, tlamě, hrudi, tlapkách a špičce ocasu. Bílá skvrna nebo límec na krku jsou tolerovány.
Černý základ a pálení Bílá hruď a končetiny Bílá lysina a tlama Typická trikolorní kresbaPovaha velkého švýcarského salašnického psa
Velký švýcarský salašnický pes má být sebejistý, pozorný, ostražitý a nebojácný v každodenních situacích. Ke známým lidem je dobromyslný a oddaný, vůči cizím se chová jistě a s přirozeným odstupem. Díky silné vazbě na rodinu se nejlépe cítí tam, kde může být součástí běžného života domácnosti.
Klidná síla potřebuje časnou socializaci a důslednou výchovu
U tak velkého a silného psa je důležité začít s výchovou už od štěněte. Nejlépe reaguje na klidné, srozumitelné a důsledné vedení, které využívá odměny a jasně nastavená pravidla. Hrubé zacházení není vhodné a může zbytečně narušit důvěru mezi psem a člověkem.
Zdrojový temperament plemene může doprovázet samostatnost a občasná tvrdohlavost, proto se vyplatí budovat spolehlivou ovladatelnost a přivolání postupně. Důležitá je také kvalitní socializace s lidmi, psy, prostředím a běžnými situacemi, aby z mohutného mladého psa vyrostl jistý a dobře zvládnutelný dospělý jedinec.
Péče o velkého švýcarského salašnického psa
- Krátkou až středně dlouhou dvojitou srst pravidelně kartáčujte, obvykle alespoň jednou týdně.
- V období intenzivního línání vyčesávejte hustou podsadu častěji, aby se uvolnila odumřelá srst.
- Koupejte podle potřeby a používejte šetrnou kosmetiku určenou pro psy.
- Pravidelně kontrolujte uši, oči, zuby, tlapky a délku drápů.
- V teplém počasí omezte náročnou aktivitu, protože mohutný pes s hustou podsadou může hůře snášet vedro.
- U mladého psa dbejte na vyváženou výživu a zdravý, kontrolovaný růst bez nadbytečné hmotnosti.
- Velký švýcarský salašnický pes potřebuje vedle prostoru také každodenní kontakt s rodinou a společné zaměstnání.
Pohyb a aktivity
- Každý den mu dopřejte pravidelné procházky, přiměřený volný pohyb a společnou činnost.
- Dobře mu vyhovují výlety, turistika, poslušnost, pachové hry a aktivity, při kterých může spolupracovat s člověkem.
- Historie tažného psa se může uplatnit v rekreačním tahu nebo dalších pracovních aktivitách vedených bezpečně a s ohledem na kondici.
- Výcvik udržujte pestrý a smysluplný, protože mechanické opakování může samostatnějšího psa rychle přestat bavit.
- U štěněte a mladého psa nepřehánějte dlouhé běhy, skoky ani jednostrannou zátěž během vývoje pohybového aparátu.
- Při volném pohybu je důležité spolehlivé přivolání a dobrá ovladatelnost vzhledem k velikosti a síle plemene.
- Aktivitu vždy přizpůsobte věku, zdravotnímu stavu, kondici a aktuálnímu počasí.
Zdraví a prevence
- U plemene se mohou objevit ortopedické potíže, zejména dysplazie kyčelních a loketních kloubů nebo osteochondróza ramen.
- V chovu je vhodné sledovat výsledky vyšetření kyčlí, loktů, ramen a očí u rodičů i blízkých příbuzných.
- Mezi popisované zdravotní problémy patří také oční onemocnění a epilepsie.
- Velká plemena mohou být ohrožena dilatací a torzí žaludku, která představuje život ohrožující stav vyžadující okamžitou veterinární pomoc.
- U velkého švýcarského salašnického psa je popisována také torze sleziny, která je rovněž akutním veterinárním stavem.
- Zdravou kondici podporuje přiměřená hmotnost, kvalitní výživa, věku odpovídající pohyb a nepřetěžování rostoucího psa.
- Pravidelná prevence zahrnuje veterinární kontroly, očkování, ochranu před parazity a včasné řešení kulhání, bolestivosti nebo náhlých změn zdravotního stavu.
Historie plemene
Předkové velkého švýcarského salašnického psa patřili k mohutným pracovním psům, kteří ve Švýcarsku sloužili k hlídání, tahu nákladů a práci s dobytkem. V roce 1908 byli na jubilejní výstavě ve švýcarském Langenthalu představeni dva krátkosrstí psi typu bernského salašnického psa. Profesor Albert Heim v nich rozpoznal zástupce starého velkého salašnického, dříve také označovaného jako řeznický pes.
Švýcarská kynologická společnost uznala plemeno jako samostatné v roce 1909 a v roce 1912 vznikl klub zaměřený na jeho chov a zachování. První standard FCI byl zveřejněn v roce 1939 a FCI dnes vede velkého švýcarského salašnického psa pod číslem 58 jako plemeno původem ze Švýcarska. Definitivní uznání FCI získalo plemeno v roce 1954.
Velký švýcarský salašnický pes potřebuje blízkost rodiny, důslednou výchovu a pravidelný přiměřený pohyb
Ve správně vedené domácnosti je klidným, oddaným a spolehlivým společníkem, který dokáže spojit přirozenou ostražitost s přátelským vztahem ke svým lidem. Budoucí majitel musí počítat s jeho velikostí a silou, důslednou socializací, péčí o pohybový aparát a potřebou každodenního společného života.