Klidný a vyrovnaný
Standard plemene zdůrazňuje trpělivost a rozvahu. V domácnosti bývá při správném vedení klidným a důstojným společníkem.
Silný a energický pohyb
Robustní a mohutná stavba
Důstojný a soustředěný výraz
Klidný, odvážný a sebejistýTosa-Inu je velký, robustní a fyzicky mimořádně silný pes původem z Japonska. V dobře vedené domácnosti působí klidně a vyrovnaně, ke své rodině si vytváří pevné pouto a potřebuje pravidelný kontakt s člověkem. Jeho síla, sebejistota a samostatnost však vyžadují zkušeného majitele, důslednou socializaci a srozumitelně nastavená pravidla.
Standard plemene zdůrazňuje trpělivost a rozvahu. V domácnosti bývá při správném vedení klidným a důstojným společníkem.
Tosa-Inu je známý odvahou a pevností. Potřebuje majitele, který jeho sílu zvládne bez hrubosti a s jasnými pravidly.
Vyhledává kontakt se svými lidmi a dlouhodobá izolace mu nevyhovuje. Nejlépe funguje jako součást každodenního života rodiny.
Velká fyzická síla a samostatná povaha kladou vysoké nároky na socializaci, ovladatelnost a důslednou výchovu od štěněte.
Tosa-Inu je mohutný pes s robustní stavbou těla a výrazně vyvinutým svalstvem. Hřbet má být rovný, bedra široká a svalnatá, hrudník široký a hluboký. Ocas je u kořene silný, směrem ke špičce se zužuje a při spuštění dosahuje k hleznu.
Hlava je široká, se zřetelným stopem, silnými čelistmi a středně dlouhou tlamou. Oči jsou poměrně malé, tmavě hnědé a mají důstojný výraz. Uši jsou poměrně malé, tenké, vysoko nasazené a přiléhají k lícím. Krk je svalnatý a vytváří lalok.
Srst je krátká, tvrdá a hustá. FCI připouští červenou, plavou, meruňkovou, černou a žíhanou barvu. Malé bílé znaky na hrudi a tlapkách jsou povolené.
Červená
Červená s povoleným bílým znakem
Krátká a hustá srst
Červené zbarvení v příroděPodle standardu FCI je temperament plemene charakterizován trpělivostí, rozvahou, smělostí a odvahou. Tosa-Inu může být doma klidný a silně orientovaný na svého člověka, zároveň však zůstává sebejistým a fyzicky velmi schopným psem, jehož výchovu nelze podcenit.
Výchova má být od začátku srozumitelná, důsledná a bez zbytečné tvrdosti. Tosa-Inu potřebuje respektovat hranice, dobře zvládat manipulaci, chůzi na vodítku a spolehlivě reagovat na základní povely. Odměna, pochvala a vhodně zvolená motivace bývají účinnější než nátlak.
Kontakt s lidmi i jinými psy je vhodné budovat kontrolovaně a postupně. Vzhledem k mohutnosti plemene je důležitá prevence konfliktních situací a schopnost majitele psa bezpečně zvládnout. Současně není vhodné ponechávat ho dlouhodobě izolovaného venku bez kontaktu s rodinou.



Japonsko má dlouhou historii psích zápasů, která podle standardu FCI sahá až do 14. století. Samotná Tosa vznikala jako kombinace původního Shikoku-ken a západních plemen a své jméno získala podle oblasti, kde byla šlechtěna.
FCI uvádí mezi plemeny použitými při jejím vzniku buldoky od roku 1872, mastify od roku 1874, německé ohaře od roku 1876 a německé dogy od roku 1924. Podle některých záznamů byli využiti také bernardýni a bulteriéři. Původně šlo o psa určeného pro zápasy, zatímco současný standard uvádí jeho využití jako hlídacího psa.

V odpovědných rukou může být vyrovnaným, věrným a důstojným společníkem. Budoucí majitel však musí počítat s jeho značnou fyzickou silou, potřebou kvalitní socializace, pravidelného pohybu a pečlivého vedení od štěněte až do dospělosti.